0 svých pár zoubku sválně chtěl přijít.". Hodiny odbyli čtyři, byli jsme> mi po snídaní. Dětem se, a babice snídaně nechala, až přide, i také ria stole popsaný lístek, jaké pokrmy má dítkám uvařit i také přiložené peníze na to: Má žena již byla od spodu celá bílá a nažehlena. Já pokukuju, jaké na sebe vezme šaty. Tu ona otevře šatník, vyndá své svadební šaty, bere je na sebe. Já ji,s toho káral, že to po cestě na sobě. zmyci,' v tom prachu. Ona mě prosila, bych ji tu radost popřál, že se dá na cestě vest. Já ji napomínal, máli pení/e u sebe. by byla opatrná, že je tan o pouti mnoho zlodějů. Neb jsem předvídal, že budu u bratra návštěvou. S pomocí Boží byli jsme v pět na Václavském náměstí, zvonilo právě klekání. Tu šli již také ti hoši, co byli jednáni k nesení korouhví. Přijdem' kostel již otevřeny a vnitř několik lidu a můj spomocník. Já šel k němu a po pozdravení, dal jsem mu rozkaz, by jak se sejde více lidí, počal zpívat. Sám jsem dal vynést před chrám korouhve. Ale jak mě radosti srdce plesalo, vidím, jak se lidé houfně schromažcFovali. Matičky s družičkama, a každá měla oskovou svíci. Již bylo tři čtvrtě na šest, lidu plny náměstí, kostel přeplněn. Již se sezvánělo, tu jdou najednou, ženy též i družičky ku sv. Anně. Mše svatá byla slavná, bubny a trouby zněly. A po skončení se vyšlo v tomto pořádku. První korouhve šli před mužstvem, za nimi dvanácte párů družiček, pak se nesla Panna Maria, za ní Ježíšek, za ním druhé korouhve před sv. Annou, za nimi teprve kněz, a s ním ostatní množství nábožně putujících křesťanů. Lidu bylo takové množství, že jsme oba předpovídati museli. Tak došli jsme až k Invalidovně. Který chtěli matky, dali si ty družičky svést, to si museli tomu sedláku platit. Na to nám dal duchovní svaté požehnání a my kráčeli ve jménu Páně. Na poledne jsme se rozdělili, polovice poutníků šlo až do Vinoře na oběd, proto že nás bylo velmi mnoho. A na ty hospodě, co byly vozy, tam zůstal já. Sotva že mohl jsem promluvit se ženou, oni zase jeli dále. A my tam byli něco přes Hodinu. Pak jsme se, když k;iždej něco pojedl, zvedli, a s Pánem Bohem se kráčelo dále k cíli. Pak jsem zastavil procesí a oznámil jsem jim vejlohy mé, a prosil o příspěvek na ty vejlohy pravím: »Vyprovázení a k invalidovně a i na proti přijíti kněze v té místa, zvláštní mše svatá a spatečni požehnání se zpěvem Tě Boha chválíme, s varhanama, s bubny a troubama při čemž šest lidí zameškáno jest, dám sedům zlatých. Od korouhvích nesení čtyřem chlapcům dva zlaty, a ve Staré Boleslavi za zvonění a za hudbu při vítání

1 vyprovázení také pět zlatých, to dělá čtrnáct zlatých v stříbře to je 35 zlatých šajnu. Tak prosim, by každej s něčím nápomocen byl.« Po vykonané zbírce, šlo se vejmenu Páně dále. Ve Vinoři, jak zaslechli naše zpívání, z daleka hnuli se. A můj pomocník než sme se zase sešli, udělal také zbírku, a lidem přednes mé vejlohy. Položil šátek ne zem, každý dal dle své možnosti. Pak zavolal několik mužů k tomu. pak ty peníze přepočítali a při sejíti mně je odevzdali, začež jsem všem srdečně poděkoval. U Staré Boleslavi, již čekaly družičky i ženy sestaveni v pořádku v tom samém, tak jako jsme ráno vyšli. Nežli se ženštiny oprášily, trvalo to asi čtvrt hodiny. Mezi tou dobou poslali se peníze na uvítání. Nyní jsme s ra-