Předchozí 0236 Následující
str. 223

syna svého nejmilostivějšího se neohlédajíc, nenadále odsud odjeti ráčil, co jest z toho tomuto království pošlo, J. M. C. dobře v tom se upama-tovati ráčí a obyvatelé nanejvýš soužení s největší svou záhubou posavad toho bolestně zakušují.

Naproti tomu pak, když jest císař Rudolf slavné paměti stále zde v tomto království zůstávati ráčil, jak jest těch časův, na nějž mnozí s pláčem spomínají, kvetlo a ve vší hojnosti oplývalo, to též vůbec všem známé jest. V jakých pak přežalostivých a těžkých neřestech obyvatelově království českého nyní postavení jsou, a že již téměř všickni bez rozdílu všelijakého na dokonalou záhubu a zkázu přicházejí, tomu jest J. M. C. z psaní inistodržících svých do Vídně odeslaných, kteříž téměř každodenně a každé hodiny od ubohých obyvatelův úpění, naříkání a pláče doslejchati musejí a jim ani sami sobě spomáhati nemohou, milostivě vyrozuměti moci ráčil. Kterýchžto takových přežalostivých těžkostí a obtížností lidských, nercili neubývá, ale den ode dne, hodinu po hodině,, vždy jich více a více přibývá, takže zhouby a zkázy tohoto království českého, nerci-li, možné není vymluviti, ale ani pro rozdílnost těžkých příběhův, kterýchž nebozí obyvatelé zakoušejí, není možné vypsati. Jakož dnešního dne místodržícím v království českém od Christiana Ihllo, nejvyššího feldmaršálka, jest přineseno psaní, kterýmž v známost uvozuje, že se ten všecken lid vojenský jedenácte regimentů v, kterýž vedle ordinanci jemu dané v margrabství moravském svůj zimní kvartýr míti měl, zase sem do království českého povolává a semotam po krajích rozkvar-tírován býti má. Ježto toho lidu a těch regimentův, kteříž zde v království českém své kvartiry i-ozdělené mají, ano již do nich i kvartirováni jsou, lidsky mluvíc, není možné vychovati, a na ně uložené porcí odvozovati ; neb těmi a takovými častými durehcuky již krajové větším dílem krom některých obzvláštně ušetřených osob jsou rujinirováni, jak z vyššího stavu obyvatelé, nemohouce pro velikou přísnost a ukrutnost soldátův na statcích svých s manželkami a dítkami zůstávati, podobně i lidé poddaní jich z svých obydlí jsou rozehnáni, statkové jejich a poddaných jejich, jsou pohubeni, zplundrováni, na díle popáleni a pro takovou zhoubu a zkázu jich v mnohých krajích a místech na zimu velmi namále, anebo nic šito není a na jaře pro tuto nynější a až posavad na ně již k posledku dokračující obtížnost nebudou moci ani lidé poddaní nic síti, protože potahův nemají a semena, které by na jaře do země uvržená býti měly, ty již také téměř vytráveny jsou, aneb dřív času jarního, kde co ještě jest, vytrávené budou : v čemž jich nerci-li každé křesťanské srdce, i Pán Bůh sám politovati může.

I ačkoliv pro takovou zhoubu a zkázu všech obyvatelův království českého a ubohých lidí poddaných jich, mezi nimi k svolování jakých kontribucí, kteráž i proti zřízení zemskému a privilegiím jich krom pořádného sněmu daleko čelí, všecka možnost přestává, nebo všem vůbec vědomé jest, že velký díl obyvatelův duchov--nich i světských jsou již prvé s poddanými svými, jako od nepřítele,


Předchozí   Následující