Názvy ovoce na Valašsku.

Z ovocných stromů daří se na Valaších jabloně, hrušky a nejvíce trnek (švestek). Stromoví orocného je, bohudíky, dosti. Nezmrzne-li květ a požehná-li Bůh, je ovoce hojnost, zvláště na pasekách. Mnohého hospodáře vytrhne, jak se praví, jen ovoce. Pravíme-li, že je ovocných stromů s dostatek, nechceme tím nikterak říci, že je ho nadbytek. Nikoli, mohlo by ho ještě více býti! Přičinlivý a starostlivý o rodinu hospodář najde ještě místeček dosti, kde by mohl zasaditi ještě jabloň, trnku neb i třešni. Přirozený, od otce na syny přecházející návod šlechtiti stromy, dal vznik rozličným jménům jablek, hrušek a trnek. Jména odvozena jsou dle barvy, podoby, času, zrání, místa, chuti a j.

Jablka:-cibulky, dvorčinky, funtůvky, glagůvky (sladké), hedbávky (červené, ďubkované, sladké) hrabové (kyselkové), hranůvky (si.), chraste-šovky (veliké, si.), jadernicky, kardinálky, kobylince (kyselé, tvrdé), koči-čanky (červené), koženky, kožuchy (zimní), křehůvky, kuželky (podlouhlé), ledavašky (kys.), lipůvky (si.), margétky (malé, si.), medůvky, míšenky (skoré a pozdní), ořešůvky (si.), oskominky (s červenými pruhy, kys.), panenské, pečůvky, pruháče, rajské, slaďůvky, syrce (kyselkavé, načervenalé), širokůvky (veliké, červ. a si.), šmuraně (si.), tvrdůvky, tyčky (jako limon voňavé), válinky (voňavé, skoré jako míšenky; pozdní tvrdé, kyselkavé), vinové (vinné), vršůvky (si.).

Hrušky: bravečky (sladounké), cibulky, císařky, cvokaně, důle (kyselk.), důlky (sladkavé), hověžanky (z Hovězí), jadernicky, jakubičky, jezerůvky (kyselk.), juhanůvky (kyselk., z Johanové), kapaně (sladké), ko-řenůvky (veliké, si.), medůvky, muškatelky, ovesinky (si.), panule, pečítky (si.), sadové (si.), smolénky (tvrdé, dobré hniličky), svatojánky, šedůvky (kyselk.), šidla, šidlůvky (si.), tvarůžky (malé kulovaté), tvrdaně, václa-vinky, vavřinky, visačky, zimňatky, žbánky, žlutaně (plané).

Švestky (trnky): kulovačky, karlátky, bílé (malučké), kozí cecky (malé kulovaté), durancie, špendlíky. Nedozrálému ovoci, záhy spadlému, praví se padalky. Žlutavým trnkám »rudu přej děným« (mezi jinými pěknými), praví někde »kozí cecky«, jinde pancharti, gágory, grmany, gaigany, kohútky (kokáše), húsery a j. Nejchutnější trnky v hornatějších částech Valašska jsou na Hovězí (na Vsacku) a v Jásané (u Vyzovic). Na Karlovicích, v poměrně to nejvyšší poloze, téměř ani nedozrávají.

Třešně málo se pěstují; drsnější podnebí je toho nemalou příčinou, ačkoli v údolích chráněných před severákem bylo by možno i některý druh ušlechtilých střešní (třešní) pěstovati. Třešně jsou jen plané, bud černice nebo bělice.

Ovoce se na Valaších trhá, ogaři je ráůú, suší pak se v sušírni a lésách. Jablka rozkrájejí se bud na polovice nebo na čtvrtky a usušeným říká ščí-palky (ščípanky). Na pólo usušené hrušky nebo trnky jsou zápečky, opěkalky.

Povidlům říkají smažené trnky, kolisarka (Nový Hrozenkov); než povidla v kotle zhustnou praví se jim bryja.