myslnější. Snad mohl býti někdy vývoj nárazem vnějším zastaven, ale nikoli vržen zpět. Bouda, kterou si postaví dřevorubci, není úpravou roubené sušárny, je toliko jedním z dřívějších článků vývoje. Kulturní zjevy neobjevovaly se a také nezanikaly v celém národě náhle; zcela dobře mohl trvati vedle sebe typ starší, méně dokonalý, a zase novější. Srovnáme-li vespolek obrázek černohorské kuče, alpské salaše, rolnické usedlosti dolního Německa, vysvitnou na první pohled jisté rozdíly. Mluvíme tu o typu obydlí,"jako mluvíme o typu lidského plemene. Kulturní zjev šířil se do okolí z jistého ohniska asi tak jako se šíří na rybníce kruhy od vrženého kamene. Schuchardt1) stvořil pro to jméno »Šachwelle« — vlna věcná." I jméno se šířilo vlnou jazykovou »Sprachwelle«. Vlnu věcnou neomezilo ani cizí jazykové prostředí; vlna jazyková se však na hranici jiného jazyka láme a tříští. Příklad: Okno, jak je známo, přišlo k nám prostřednictvím Němců z prostředí románského ; tedy vlna věcná stihla Němce i nás ; ale Němci převzali i název (fenster je ze středověké latiny ťenestra), kdežto my máme domácí název okno;, t. j. Němce stihla i vlna jazyková, nás nikoliv. Tak má zase každý kulturní zjev svoji vlnu. Až bude materiál sebrán v dostatečném počtu, dají se jednotlivé vlny zjistiti a zakresliti na mapě. Zatím jest to ideálem.

3. Laponský stan (kata). (Fotografovala si. L. Nejedlá.)

Lidstvo velmi záhy pocítilo potřebu chrániti se před změnami povětří; odívali se kozí a uchylovali se lidé do jeskyň, do příbytků. Byla tu také mocná představa náboženská, uctívání ohně. Uctívání ohně je dle Schradera2) z nejstarších představ náboženských u Indoevropanů, a Preusz3) ukazuje totéž u starých obyvatelů Mexika. 0 úctě ohně mluví Herodot, Caesar; Litevci mají »agnis szwenta«, oheň s názvem svatý. V starém