str. 297
Seje-li se pšenice »ozimka« na ten den dopoledne, ostane napotom ozimní plenicí; seje-li se na ten den odpoledne, stane se z ní tak nazvaná přesevačka«, která pak střídavě se seje, totiž: jednou se seje na zimu, a jest »ozimní«, a druhý rok se seje z jara, a jest »jarkou«.
K. P ř i b y 1,
* Věštba ženicha 1. března. V noci na 1. den března musí děvče o 12. hodinách vstáti, učiní dva kroky od postele ku předu, řkouc: Březne, dobrý den! prosím, neeh mne jen toho ve snách dnes uzříti, koho mám za muže míti! Na to učiní zase dva kroky pozpátku k své posteli, lehne a kdo se jí ve snách zjeví, toho dostane za muže. (Žebrák).
Fil. Chochol.
* Kvočna na sv. Jiří (23. dubna). V Petrovicích byla šafářka, která učiniti uměla, aby jí, kdy chtěla, na podzim, v zimě, z jara i v letě, seděla ňa vejcích drůbeř: slepice, kapoun, ba i kohout. Když totiž bylo před svatým Jiřím, hleděla dostati žábu; tu zadělala do bochníčku chleba a upekla v peci, kousky pak z toho chleba dala sežrat drůbeři ten čas, kdy chtěla, aby seděla. Fr. Habart.
* Hadova hlava na sv. Jiří, stříbrným uříznutá penízem, do klůcku zaobalená (v holou ruku nesmí přijíti) a na krk pověšená, je ochrannou proti zimnici. (Květy 1847, č. 117.)
* Čarování milostné s holoubátkem na sv. Jiří. Panny před svatým Jiřím, nejvíce na lesích, chodí do lesa dubového a bukového mezi hory a skály, aby mladé holoubátko divoké, doupňáka neb hřivnáče, samečka chytily aneb koupily. Když ho dostane, dá ho doma pod cedník aneb ho zavře do své truhly, aby žádný o tom nevěděl, ani žádný ho nenašel. Denně ho kolikráte tajně krmí, až jí vyroste a lítati může. Když na něm pozoruje, že by již uletěl, vezme jej samojediná na úsvitě, před slunce východem, když ještě všecko spí (nebo žádný to nesmí v domě pohřešiti, ani její oumysl znáti, co chce dělati, ani nesmí žádného potkati, ani viděti, tím méně s ním mluviti, sice by počínání její nebylo nic platné), jde s holubem pod komín v síni, postaví se na ohniště, tiskne jej pravou rukou k srdci svému obnaženému, třikráte od srdce po nahé ruce levé rukávem košilním jej do kola protáhne a po třetí ho vyhodí vzhůru do komína, aby vyletěl komínem ven. Při tom říká.: »Vylítni holoubku, komínem ven. Jen si mne Jeníčku! Jen si mne vem. Ulítni holoubku na svou stranu. Jak já tě, Jeníčku, přede dostanu.« (Krolmus, Staročeské pověsti II. str. 226.)
* Hadí lín (nazývá se kůže, kterou had před sv. Jiřím 23. dubna svlékne). Dobrý jest prý na podkuřování při bolení zubů a při nátce.
B. Vychodil.
* Boj borovými šiškami (13. dubna). Vesnice Bojiště leží na Le-dečském panství v kraji Čáslavském. Podle podání lidového strhla prý se na tomto místě před časy bitva, na kteroužto památku chasníci a hoši z té vesnice každoročně na den sv. Jiří borovými šiškami po sobě házejí.
Z výpisků A. Rybičky.
