Předchozí 0340 Následující
str. 327

a nastalo veselé hodování; bavili se, škádlili se, jedli, na řád pili, který z vybraných peněz zaplatili. Později oddali se všichni v dobré náladě taneční zábavě, při které pravidelně setrvali až do bílého rána škaredé středy.

V Prachovicích hned po skončené trachtě vytratila se děvčata ven, hoši mezi tím sestoupili se v kruh a holky dychtivě očekávaly. Každé děvče přineslo si před večerem do hospody věneček podoby korunky z hrachu, řebíčku neb jiného koření, který, jak nejlépe dovedlo, všelijakým premorádím okrášlilo. Všechny věnce byly uloženy ve vedlejší sek-ničce na prostřených bílých šátcích na talířích. Děvčata vstoupila s věnci, vyzdvihla je s talíři do výše a začala zpívati bez průvodu hudby nápěvem (viz »Lidové písně z Chrudimská« čís. 108. »U těch našich na dvoře« str. 330).

V Prachovicích:

Vénec mám připravenej, z koření je pletenej: »Dám ti ho, Toníčku, dám ho na hlavičku, že máš rád svou Aničku!«

Ve Ctětíně:

»Ten věneček zelený,

ze hrachu upletený,

dostaneš, Pepíčku,

za malou chvilčičku

na tvou drahou hlavičku!«

Nastalo podělování věnci. Jedna dívka po druhé vystoupila ze řady, šla do kruhu před svého vyvoleného hocha; ten poklekl, načež dostal na hlavu věneček tak, aby mu nespadl. Potom se zavěsivše, kráčely páry k muzikantům, kteří jim zahráli tuš. Věneček, šátek i talíř uchovali si hoši jako drahou památku. Který hoch nedostal věnečku, byl pokládán nepoctivým a někdy i s pláčem z hospody odešel. V ranních hodinách doprovázel každý hoch své děvče u přítomnosti rodičů domů.

Josef Jebavý:

Lidové obydlí a jeho kulturně historické vztahy.

(S vyobrazeními.)

III.

Dům dolnosaský; východoevropský (ruský); norský, románský a hornoněmecký.

Prvky obydlí, ať již si je národ přinesl z pravlasti společně s národy jinými, neb ať k nim došel řadou vývoje, staly se předmětem vývoje dalšího. Z místnosti, kde bylo ohniště (Herdraum), vyvinuje se obydlí, vyvinuje se dům v našem slova smyslu. Evropa, pokud jsou její bytové poměry známy, ukazuje pět typů obydlí, zřetelně se od sebe lišících: typ domu dolnosaského, východoevropského, norského, románského a horno-německého. Někde typ obydlí zaujímá kraj, jenž jazykově neb zeměpisně tvoří celek, (na př. zhruba dům dolnosaský, norský), jinde se vlna urcite'ho


Předchozí   Následující