Předchozí 0347 Následující
str. 334

ani nezavadila, ač bije již hodina dvanáctá. Co nebude zachráněno během několika posledních let, ztratíme docela. Staří vyprávěči valem vymírají. Generace mladší má starosti zcela jiné.

Kolik dobré práce dalo by se ještě za pomoci školy vykonati (nepomíjím tím nikterak toho, kolik učitelstvo české pro národopis již vykonalo).

A není k tomu potřebí než trochu porozumění a dobré vůle. Protožr kdo můžeš, brzo za námi! Že má tato nepatrná účast žactva na duševní práci učitelově i význam jiný než jen sběratelský, netřeba na tomto místě zvláště vykládati.

Frant. Košák :

Pověsti o Komárově a Valcleku.

Přines-l mi J. Gh. chalupník z Mirošova objemný sešit, v němž zaznamenány jsou různé rady pro hospodáře, léčení nemocí lidských i dobytčích, některá zaříkání a i některé písně kramářské. Jak písmo samo,. tak i sloh různých těchto rad ukazují na různodobé psaní. Sešit ten chová zmíněný chalupník co památku rodinnou. Mezi různými těmi radami zapsány jsou tu též pověsti o hradu Valdeku a Komárově, které tuto podáváme:

Stará památka vynalezená od roku 1231. Já Hendrych Klotavský toto zaznamenal jsem a zanechal, čehož jsem dobrou povědomost měl, o věcech divných a pradivných, který v hradu Komarovském zachovány jsou, odkud svůj počátek berou hned v roku 1231.

Vyjedouce Pán z hradu Komárova vzal sebou přítele svého Pána Valdyckého k honbě, jedouce po horách okolo Komárova, kdežto služebníci z lučišti následovali Pány, za nima pospíšili. Ohlednouce se na zpátek muže starého viděli v divném oděvu, kterého náramně se ulekli, který na ně skříknul a státi jim rozkázal. Což Páni vidouce se zastavili, a on aby za ním pospíšili poručil. Oni za ním s bázní jdouce, až na místo kdež jim velký tři pruty zlata ukázal, přišli. Na to zmizel. Což oni vidouce domů poslali, aby lidé z nosákama*) byli přivedeni. Též kopati počali, tak že v hojnosti zlata dobrého dostávali, odkud' veliké bohatství zniklo, že v zemi české těm dvoum hradům, to jest Valdeku a Komárově, rovno nebylo. Místo to Dědovou horou nazvali. Několik sáhů tu dolů kopali, potom stát nechali skrze velké vojny. Po mnoho letech zase jejich Páni se zmohli a začali dobývati. Pán v hradě Komarovském, který uměl ty věci dobře přeháněti, choval u svého zámku jednoho, který uměl zé zlata mnoho kumstovných věcí dělati. Zase vznikla v Čechách veliká vojna tak, že lidé mnoho časů jenom po lesích svoje obydlí mít museli. Smyslil sobě Pán Komarovský: vzal jednoho zedníka, v tajnosti skrejše v zámku hotovil, do kterých velké klenoty skovati poručil, držíce


*) dlouhá havířská motyka.

Předchozí   Následující