rejstřík v ruce všech těch klenotů, kde by se která věc hledat měla. První skrejš u železných dveří v rohu v příče, zadělati dal truhličku nevelikou v které jsou k nalezení kuřátka i s kvočnou, zlatý kumštovně udělaný, a v té truhlici je složený rejstřík všech jiných pokladů. V druhém rohu naproti je krucifix zlatý a mnoho od zlata věcí, kteréžto všecky v rejstříku v truhlici poznamenány jsou. Též blíže od studnice ke kuchyni jsou věci od stříbra zadělány, což na jednom kamenu znamení zanechal; a též na paláci blíž vlaskýho komína k straně východní peníze zadělány jsou, nebo v rejstříku všecko pořádně poznamenáno. Zedníka toho, který to dělal buď ho otrávili anebo zabili, o tom jsem žádnou správu nedostal. V tom čase panovala v Čechách velká reberyje, tak že mnoho pánů českých zemřít muselo, též také i můj pán Komarovský smrť podstoupit musel, kdežto já na své oči, Hendryeh Klocký, jsem všecko spatřil. Též jsem také viděl, kterak můj Pán komarovský kumštovně dvanáct zlatých židliček a jednu tabuli udělat nechal, to jsem neviděl do kterého místa schovat poručil, beztoho v rejstříku všecko zaznamenáno je. S tím se hrozně honosil, že to tak pěkně vyvedli. To všechno zlato z Dědovy hory pochází nebo to jsem všechno očitě viděl, že horníci což za den nadělali u večer v kloboukách přinášeli a šmelcovali s tovaryši.

Což ještě jednu věc k paměti hodnou zde položím: dobrých honůch od Komárova od huti blíž strouhy jako k vrchu dobrýho 2a/2 lokte ďo země, tolik hojnosť dobrého zlata a stříbra jsem spatřil, to jest rudy, kterou můj Pán, šmelcovat nechal. 1 centnýř rudy 38 lib. 9 lotu dobrého stříbra vynášelo. K druhý straně nad Komárovém, jako k dolejší straně k potoku, též dobré stříbrné rudy forot bylo, tak bohatá ale nebyla. Ty věci jsem všechny svejma očima viděl a životně spatřil, tak to pro paměť zanechávám.

Což mi také jeden starý člověk 100 let, Matouš Bureš, povídal: Času jednoho přidouce jeden duchovní, jako řádu karmarytanského, ten oznamoval, že ten zámek jak Valdyk i Komarov všechno na mizinu přijde, ale povídal po mnoha letech jak zámky i všechny drahé hory k vyzdvižení přijdou. To se stane zázračným znamením. Před tím se ukázati mělo to takové, že se času jednoho v kostelíčku nad Komárovém v ehrt-níku zvonit bude, při tom zvonění se srdce utrhne ä se do země zarazír na znamení to býti má, tady se hory zarazí. Kdyby jste to potomci spatřili dejte na to dobrý pozor. Taky říct můžu, že ten kněz muž Boží byl.

Zase ještě o jednej věci paměti hodné zanechávám a položím, čehož mně Danyhel Lytozmyšký vysvědčil: Když byl za písaře v Jinčích, poslanej byl do huti hamerní za jistou příčinou. Přišla na něj dřímota, tak že se položit musei a tudy přespal v lesích. Když tak bloudil, nevěděl kde by byl, nenadále se stavěl v zámku Valdyku v pustým. Nenadal se, viděl proti němu panna jemu povídá: »Co pak tu děláš Danheli Lytomyšieký? Co tu dobrého hledáš?« >Já jsem zde zabloudil!« a jí se dotázal jak by ona panna krásná jeho jména věděla. Ona odpověděla, že duch jest. »Já mám zde trápeni skrze velký zalíbení v šatstvu, pro ten hřích přebývat musím.« Dále ptala se kolikerého je léta od Syna Božího narození. Když