r. 1367 k Narození Páně dávali z každého lánu 1 plece ; v severovýchodních na panství kláštera Broumovského roku 1406 ve 12 vesnicích u Broumova o velikonocích z každého lánu 1 plece vepřové (unam sea-pulam porcinam), u Police jen v Maršově. Místo plecí měli určeno dávati peníze na panství kláštera Hradišťského (v Mnichově Hradišti) v Dolní Krupé z 9a/2 lánu na sv. Jiří »plecnyech d1/^ gr-S tedy z lánu po 1 gr.; ostatní obce jich nedávaly.*) Na Moravě dávali »poctou« r. 1349 a 1497 v Troubsku u Brna na díle vsi panenského kláštera Herburského Matky Boží v Brně k velikonocím 1 tele; na panství Tovačovském u Kojetína r. 1504 dvě vesnice, Oplocany a Věrovany platily každá za »poctové tele o vánocích 10 gr.« Na panstvích biskupství Olomuckého r. 1581 na severovýchodní Moravě u Místko na Hukvaldsku obce Chlebovice, Klokočov, Kopřivice, Kozlovice, Lichtnov, každá 1 vola, později za něho 8 zl.; město Příbor o sv. Janě Křtiteli Božím povinni jsou na zámek dávati vola 1, o vánocích vepře krmeného 1 ; rovněž i město Brušperk, později připsáno jest: »za tovo vola a vepře již dávají 12 zl.« Na severní Moravě na panství Mírohském a Svitavském ve vsi Vendolí platili dle počtu prutů role**) n. př. 10 prutů role »plecovního 1 gr. l1/^ den.«; na biskupském panství Ghropynském u Kroměříže dávali r. 1655 ze 1/i lánu- role »plece za vykoupenou odúmrt 1, plece za chmele planýho svobodu v lese trhání 1« ; z podsedku za vykoupenou odúmrt 1/2 a za svobodu trhati si v panském lese planý chmel také 1/2 plece.***) Rovněž tak vznikly některé jiné dávky a platy lidu poddaného a trvaly až do r. 1848, kdy bylo snižující poddanství konečně zrušeno. F. A. Slavík.

* Hlavy, hraničně stromy »úhlavé«. Otázka na str. 246. Hranice pozemků, jmenovitě hájů, lesů a pastvin, obecních a jednotlivých hospodářů, bývaly od starodávna vyznačeny obyčejně stromy čili »kmeny«, »dřívím«, nebo příkopy, naházenými kopci, hroby, »kdež se přísaha činila« u vymezení aneb »lizování« pozemků, a kameny. Do stromů a kamenů těch udělali kříže nebo jiná rozličná znamení »lizy« = vruby, později také písmena ; jinde vrazili do hraničného stromu hřeby.f) Na Moravě pak v některých krajinách bylo a dosud jest obyčejem, že hraničné stromy, nejvíce duby, habry a buky, u luk též vrby »úhlavili«, t. j. korunu jejich usekli neb uřízli. Takový strom jmenovali potom »úhlavý«, na př. »dub úhlavý«, nebo krátce »hlava«. Pozemky ohraničené šlovou