str. 352
* Pálení ohňů filipojakubských ve Vys. Mýtě. Na večer před sv. Filipem a Jakubem jest u vesnic Mýtských (i jinde v okolí) obyčejno, že házejí osmolená hořící košťata do povětří, čemuž dívajíce se jiní vzdálenější, že čarodějnice lítají, říkají. Večer pak před sv. Janem Křtitelem dělají u města na polích ohně ze slámy, skákajíce přes ně, po kterémžto skákání a podívání na to se prvé do nejbližšího sálu k tanci chodívalo. (Šembera, Vysoké Mýto.)
* Máji stavěni v městech Pražských zapovědíno, proto, že se tím na lesích škody činí. 1750, 22 Apr. (Lib. Decret 884. í. 1671.)
* Bouřka. Postavili se díž, v kteréž se nikdy v pátek nezadělávalo na chleb, ani mísilo, při bouřce do světnice, neuhodí tam posel Boží. (Kolínsko.) Rob. Stárek.
* Žežulčino kukáni. »Ale což činím, že já daremně mým kuknáním a naříkáním pro smrt a krátkost života nebožky p. p. Maximiliány hrabínky Lažanské uši Vašich milostí obtěžuji?« Pohřební kázaní Václava Pleňov-ského Tov. Jesu v Praze 1665. J. Kaněra.
* Poléváni vodou s jara. V Čáslavském kraji jest obyčej, když pacholek čili oráč na jaře poprvé z orání jede, že jeho dívky polívají; dcera hospodářova, ba i hospodyně sama jeho políti se snaží, čímž stává se, že oráč ode všech stran od schovaných se ženštin po hůrách, v zá-dveří atd. polit bývá. Naopak zase, když dívky poprvé z trávy jdou, hledí mužští svobodní jich políti. — Polívání v kraji Slánském. Když jedou mládenci poprvé z jara z orání, musejí se dobře ohlížeti a pozor dáti, aby nebyli politi až po kůži; neboť selky a děvčata číhajíce na ně za plotem, za vraty, na půdách, aneb kde která chytře může, drží v ruce plné konve a hrnce vody, kterouž oráči neopatrnému na hlavu vyklopují. A kdož by se mohl dosti vystříci ženské chytrosti! Holky pak, jdouce poprvé z, jara na trávu, sednou si na louce do kolečka a častují se koláči, buchtami i pivem, což sem totiž každá z nich k tomu přinesla. Když pak se vraceji z trávy domu, jest nyní řad na nich, pozor dáti, aby nebyly polity od mládenců, kteří jim mírou vrchovatou dluhy vodou splácejí.
O. Halaška.
* Obnášeni požáru šestinedělkou. Dne 3. června 1910 k 7. hodině večer silná bouře s lijákem za průtrží mračen a uhodilo do stodoly Ho-dačovy v Dobroutově, asi půl hodiny u Polné, jež v okamžiku stála v plameni. Téhož večera uhodilo u samého Dobr. šestkrát. V dědině (asi 100 kroků od oné stodoly) jedna chalupnice několik dní byla po porodu. Porod byl tuze těžký, žena ležela, dítě zcela zdravé. Tu přitáhly do chalupy 2 ženy, vzaly šestinedělku pod paždí a v lijáku třikrát s ní obešly hořící stodolu. Celá promoklá byla přivedena domů. Dítě, jemuž pak dala pít, do rána zemřelo; lékař soudil, že následkem hrozného rozčilení matky a nastuzení. Je totiž tam pověra, že oheň, který třikrát obejde šestinedělka.. jež dosud nebyla u úvodu, dále se nešíří. Bohumil Simonides.
|
|
