K dějinám českého venkova ve století XVII.

Nejnovější doba ukázala na velikou důležitost katastrů, zejména prvého, tak zvané berní rolle z roku 1654. Týž katastr obsahuje soupis selské půdy, pokud na pole vzdělána byla, a dali ji na osetou na ozim a jaro. Udává dále počet dobytka na jednotlivých gruntech a připojuje, zda a jak velký les patřil ke statku (udání výměry je v různých krajích jiné), označuje mlýny a přičiňuje i mnohé jiné poznámky, zejména vždy, proč je statek některý spustlý nebo pustý, a také vhodná data o tom, zda hospodář je řemeslníkem a jiné. Potom udáno je označení bonity rolí, u jednotlivé obce celkově, jako: »Půda něco hubená, ale dobře sedí — půda hornatá a kamenitá — dobrá žitná — mohou obstát, předivem se živí, (ač) půda v horách neúrodná« atd. Konečně připojila komise své rozhodnutí, za kolik osedlých má se která obec čítati, často se stručničkým odůvodněním. Katastr každého kraje je sice proveden v celku stejnavě, ale rozdíly jsou přece mnohé a to vynucené samými rozmanitými poměry, a dílem í osobami komise a jejich názory na provedení. Orná pole počítají se na korce výsevku, a 60 korců má býti lán, a celoláník celým osedlým. Na Litomyšlsku byl však v katastru 1654 v zásadě počítán každý sedlák za celého osedlého, ať měl 60, nebo ani ne 30 korců pole. Jen tam, kde byl grunt pustý a také obec špatná a sama stěží se obživila, stanoven počet berních osedlých níže.

Vypočtení celoosedlých je bez bližšího a hlubšího uvážení všech okolností celkem šablonovité, počet osedlých vysoký, a zatížení menších statků velmi značně při stoupající kontribuci. Poměry různé nedaly se ovšem na různosti v soulad. Na Litomyšlsku na příklad přepočítána byla již dříve někdy, nejspíše při prodeji panství roku 1648, orná půda všechna na velké korce osevní, v Čáslavském kraji znají pouze lány a čtvrtě lánové a převádějí schematicky 60, 45, 30, 15 korců.

Nebylo tudíž divu, že v brzku prováděla se revisitaee, na Chrudimsku již r. 1674, na Čáslavsku až 1681, a jinde jindy.

Tato revisitace, provedena komisí na místě, přináší opět nový materiál pro selské dějiny. Veškeré místní poměry byly při ní lépe oceněny; orná půda rozdělena jest na osetí zimní, jarní, úhor, lada, a porostliny, a půda celé, obce klasifikována prvně podle bonity do 3. tříd. Značně snižuje se v této revisitaci počet osedlých. Prosté nahlédnutí překvapuje.