Jak komise pracovaly, jaké měly názory a co jich závěrečný posudek přináší důležitých dat pro dějiny kulturní i hospodářské, ukáže výňatek. V posudku o panství Litomyšlském, pod datum na Svojanově dne 4. de-cembru 1674, praví se: Co se vesnic poddaných dotýče, ti ubozí jsou, neboť větším dílem z nich málo dobytka k vzdělání beztoho dosti ne-ourodných, mokrých, škrobovitých, od přirození studených rolí chovají. Výsevky jak na zimu tak i z jara velmi špatně činí; nájemné krávy pod platem držejí, a z jakéž takéž ourody, mimo vychování doma a placení čeledi, nic odprodati nemohouce, k žádnému obzvláštnímu vzniku nepřicházejí, skrze což role ladem ležeti a zarostati nechají, a jiných obchodů, jakožto prádla a šindelů dělání hledí, což však málo platí a přináší. Mezi tím pak dříve, nežli k jednomu nebo druhému takovou prací přicházejí, se rozličně na placení kontribucí, též ouroků vrchnosti své, z a d 1 u ž u j í, a čím dále, tím více robotami povinni jsouce zacházejí.«

Posudek o městském panství Litomyšlském z téhož data stojí: »Role u vesnic městských neúrodné, kamenité, každoroční hnojně opravy potřebující jsou, takže jen z nich ty, co blíže k stavením nejlepší připadne, vyhlídají, jiné pak vzdálenější ladem ležeti a zarostati zanechávají.«

Jeden z nejdůležitějších je posudek o panství Heráleckém na Cáslavsku s datem v Herálci dne 9. července 1681: »Jeden záhon přes obyčejné hony 5 snopů se klidí (z něho); jedí ovesný chlék Obilí bývá vylezené, Že výměra s visitací se nesrovnává, příčina (je), že tehda z nepovědo-mosti správce role na lány opověděné byly, a ty bez ohledu hubené půdy, která pro sníh ani.spatřena býti nemohla, na 60 strychů vysazeny jsou. My ale po bedlivém vyšetření, jak pro hubenost, skalnatost a husto po polích sházené hromady kamení, některé na 40, a mizernější na 32 strychy jsme reducírovali, aniž se také více na lán vyseti může«. Přidává se, že »fůrka dříví 7—8 kr. stojí, že sedláei nemají vozů železem kovaných« atd.

Srovnáním revisitace s katastrem z r. 1654 je zjištěno v těch uplynulých 20 letech veliké zhoršení všech selských poměrů, o čemž jindy pojednám. Osevní plocha značně se zmenšila, stav dobytka klesl na nejmenší nutnou míru atd., ale předee zase ze zmenšení úhoru a částečného spotřebování jeho na jarní setí možno souditi na dobrého hospodáře.

Z posudku komise Heralecké je viděti, že korec katastru z r. 1654 (a tím méně nyní, korec revisitace) není korcem plošným, ani osevním, ale že je to korec berní, totiž podklad pro kontribuci, a též že jen náhodně, tu více, tu méně, korci osevnímu se blíží.

Revisitace r. 1674 oceňuje tedy bonitu půdy dle tří tříd u celých obcí úhrnně; fasse z roku 1713 a tím i tereziánský katastr oceňuje bonitu půdy již i u jednotlivých statků na celých kusech rolí; a stabilní katastr rozeznává bonitu jednotlivých částí parcel.

Lán selský, jak uveden je v katastrech, není již starým lánem ze století 13tého, asi nikde v Cechách; ani tam, kde rovnala by se. ide-