ální jeho velikost, odhadnutá pro kontribuci, ploše osevní. Staré lány, ať již byly větší původně nebo menší, (na Litomyšlsku na př. měly 72 korce), během 400 let zažily dosti změn, někde více, jinde méně. Změny v rozsahu starého lánu staly se:

1. odprodejem nebo přikoupením jednotlivých prutů, a vůbec částí půdy lánové. Případ je dosti častý, a málokterý grunt je asi taký, jak ho původně vyměřili. Když se rozcházel rodinný nedíl, nej-častěji se něco přidělovalo, nebo ubíralo. Koupě jednotlivých prutů a kousků role, kusů luk, pustin, hatí, vidí se na př. hojně v musejní knize čís. 3276 v Litomyšli z let 1513—1547. Jako příklad změn uvádíme z Bohňovic statek Jetmarů, nyní čís. 39. Ten koupil na hranicích 15. a 16. století Jiří Vajhledů. Koupil roli se sídlem za 96 kop mís., a činil se soukupem počet roku 1513. Roku 1516 přikoupil od panství 2 pruty role s mlýništěm s úrokem 16 gr., a mimo to kus lesa v chobotě rybníka horeckého na udělání louky a pastviště. Roku 1617 koupil od gruntu Šetkova v Bohušovicích 2 a půl prutu role za 10 kop s úrokem 20 gr. Všecko to spojil v jedno v dosud nezměněně trvající statek, z něhož klade urbář z roku 1548 jako panskou povinnost úrok 54 g., orati na jaro a podzim 16 záhonů, a přivézti fůru sena. Od pětiprutového statku Šotkova další 2 a půl prutu koupil Vaněk Dětmar z Cerekvice v ten čas za 10 kop, a připojil ten kus ku svému gruntu v Cerekviei, čímž byla také změněna výměra obcí. Šotkovi ze statku zbyla v Bohušovicích jen zahrada s úrokem 2 grošů a jsou divné jiné změny. Při dělání zalešského rybníka dány zalešským za zatopené louky opět panské louky na Svabenici, a ti pro velikou vzdálenost jich je prodali dílem do Bohňovic, dílem do Cerekvice, dílem do Vel. Sedlišť. Pak neměly býti hranice obcí zubaté a klikaté. Nebudu vypočítávati ani další případy změn lánů, jen tolik připomínám, že přes různé dřívější zákazy teprve katastrem z r. 1654 statek selský v hranicích svých zkameněl, a že na hraběcí rozkazy roku 1657 musily se nově koupené části ke svým původním gruntům vrátiti a připsati.

2. Mezi 13. a 17. stoletím přibráno bylo k jednotlivým gruntům velmi mnoho půdy nelánové, pustin a kopanin, vzdělaných na pole a louky. Mnoho zahrad přibráním nelánové půdy zapsáno v katastru r. 1654 jako selské statky, v Opatové dokonce 16. Urbář Litomyšlský z r. 1659 v některých obcích uvádí při každém statku, mnoho-li nelánové půdy připojeno bylo, asi pouze v nejnovější době po roce 1648. Na příklad v Bohňo-vicích přibráno nelánové půdy 102 strychy ke starým 572, a skutečně katastr vykazuje 674 strychy; v Tisové 374 stryehy (bylo 661), v Dolním Újezdě však jen 15 strychů, ale tu již z nelánové půdy nově utvořeny byly 3 selské statky, jichž lánová půda připojena byla k novému panskému dvoru, a ještě k témuž dvoru skopáno bylo pustin 166 strychů. Poněvadž data přikopané půdy jsou u většiny obcí na Litomyšlsku, lze zjistiti, že nelánové půdy je v nejstarších obcích poměrně mnohem méně než v kolo-nisovaných v 13. století, kde činí až třetinu přes ni. Nelánová půda byla připojena k lánové, a s ní splývá v katastru r. 1654 v jeden nerozdílný celek. V některých obcích podařilo se tuto připojenou nelánovou půdu.