úplně zamlčeti, takže do katastru 1654 nepřešla, na př. v Osiku 309 stryehů, v Seči 90 stryehů. Někde ani v tereziánském katastru není uvedena všechna, a proto nedivme se různosti dat výměry téže obce v různých dobách a katastrech.

Následkem výše označených změn mezi 13. stoletím a rokem 1654 není možno užíti katastru k odhadu a vypočítávání velikosti původních lánů dříve, dokud nepoznáme změny ty, statek po statku a obec po obci. Pokud užije se ho předce, jsou nejstarší obce pro podklad výpočtů ještě tak nejjistější a nejvhodnější, nepřibraly mnoho nelánové půdy. Katastr

stopy starých lánů zahlazuje.

Selský grunt, od něhož během let nějaká část odprodána, nebo jinak oddělena byla, uvádí se předce stále v staré velikosti se starými povinnostmi. Z toho odděleného dávala se kmenovému statku pomoc na úrok a na daň, ale tato pomoc do gruntovních knih zapisována nebývala, je obyčejně jen v purkrechtních a rychtářských knihách zaznamenána. Někde dříve, ale po velkých změnách války třicetileté napořád se na pomoc zapomnělo, při častém střídání hospodářů nepátralo se po ní a zapadla vůbec. V 17. století jeví pak leckterý menší statek větší zatížení, než sousední větší a lepší.

V jednotlivých celých obcích opět se často stalo, že staré původní platy a dávky novým poměrům více nehověly a byly přeměněny vzájemným souhlasem bud1 v jiné, vhodnější, nebo nejčastěji uvedeny na peníze, které rovněž s úrokem byly placeny a k úroku se přirážely. Na příklad: veškeré staré četné dvory panské měly k sobě v nejbližších obcích vykázanou robotu. Když panské dvory během 15. a 16. století obyčejně krom jediného, byly rozděleny na grunty selské a zmizely, nezanikla s nimi robotní povinnost k nim, nyní ovšem úplně nepotřebná. Byla přeměněna v úrok orný (shonné a jak se to mohlo jmenovat). Orný úrok někdy vykazován byl zvláště, jinde pak hned, ale všude časem splýval s obyčejným úrokem a po roce 1648 jistě všude jako zvláštní mizí, a za času katastru jistě všude připojen byl k obyčejnému úroku a neoznačován zvláště, a to proto, že nyní vrchnosti u nových dvorů požadovaly ode všech obcí stejnou robotní povinnost, a zajisté nechtěly, aby se vědělo, že někteří již za ni platí a ještě ji musí vykonávat. Tím úrok některých obcí ovšem nepoměrně vzrostl. U některých obcí, které roboty nevykoupily, je zase nízký. Z Litomyšlska v Cerekvici, Morašicích, Luža-nech, ftíkovicích platilo se z prutu lánové půdy rovného úroku po 5 den., po roce 1654 však tyto obce robotují jako jiné. Obyčejně nejstarší obce jsou úrokem nejvíce zatíženy. Čím tedy obec nejvíce vykoupila dávek a povinností do 17. štol., tím je zatíženější platem a úrokem od 17. stol.

Mimo robotu vykoupily mnohé obce zajisté často i jiné dávky, zejména v tom čase nevhodné. V Litrbaších jsou ve 14. století dávky pšenice, ječmene a sýrů, o kterých urbář z r. 1548 již nic neví. Ty zajisté byly přeměněny v úrok peněžitý. O Zahájí praví týž urbář výslovně : »před lety platívali slepice a vejce, ale za pana Bohuše Kostky jim to