Staročeská sbírka povídek z r. 1580.

Vedle povídek lidových objevují se za střední duby v literatuře české také sbírky krátkých povídek, jež od vydavatelův zvláště pro lid z rozličných knih a kronik byly vybrány.

K takovýmto sbírkám patří především knížka, kterouž r. 1580 Burian Valda v Starém Městě Pražském vytiskl a vydal pod názvem: Historie rozličné, o divných a mnohých věcech, i příhodách lidských, dobrých i slých, kteréž jsou z kronik a jiných kněh vybrané a ted tuto vytištěné. V Starém Městě Pražském. Buryan Valda vytiskl. MDLXXX.

Jungmann zpomínaje knížky této (IV. 259) poznamenal o obsahu jejím: »Jsou nejvíce pouhé bajky, jako o proroctví Libuše, o Horymírovi a fskoku koně Setníka s Vyšehradu, o duších u Zátce, čarodějnicích,

0 počátku Přimdy, o přijmi pánů Weitmile, jenž bylo Krabice. Nezlé to předměty románku.«

Kniha tato, jež se chová v universitní knihovně v Praze pod signaturou 54 F. 133 obsahuje sedmnácte povídek různého obsahu, kteréžto při malém objemu knížky (ěítáť exemplář ten jen 28 listů) obšírnými býti nemohou. Go do látky jsou dvojího druhu, jedny mají látku domácí. — českou, jiné cizí.

Jungmann vytknul a to ne zúplna, jenom povídky s látkou domácí.

1 neprojevil taktéž domnění, z jakého asi pramene vzaty jsou. Pokusil se o rozluštění této otázky dobrý znalec lidové literatury středověké, prof. B. V. Spiess v Otavanu VIL, v Písku 1867, str. 59 ad. Jeho studie o rozboru Valdovy sbírky tuto v úvodě používáme.

Již z titule knihy prof. Spiess znamenal, že »z kronik« vzaty jsou a rozpomenuv se, že Hájek podobné věci ve své kronice české vypravuje, jal se povídky tyto s Hájkem porovnávati: a tu dospěl přesvědčení, že všecky povídky, jež látku domácí v sobě zavírají, vyňaty jsou až na nepatrné odchylky doslovně z kroniky Hájkovy. Prof. Spiess uvedl dle porada všecky tyto povídky, jak nadepsány jsou, a vyznačil zároveň místa v Hájkově kronice, s kterými se shodují.

»O jednom císaři a o jeho dceři, s kteroužto jedno hrabě jsa při jeho dvoře, pryč s ní ujel.« Povídka tato vyškytá se u Hájka na listu 103 b.-105 b. doslovně jen s tím rozdílem, že pořádek je trochu jiný.

»Historia strašlivá o jednom pastýři, kterýž po smrti vstával a chodě po vsích dávil sedláky.« To sděluje Hájek na str. 306. Go se pak dále vypravuje »o hrnčíři jednom v městečku, jenž slově Levín«, to nalezneš, u Hájka na str. 312 b.-313.

Kusy: »Dvě baby čarodějné před knížetem Českým Vratislavem divné a hrozné věci provozovaly, kteréžto hned bez meškání jsou spáleny« a »Odkud šlovou páni Krabicové«, kusy ty vypravují se u Hájka na str. 137.