str. 374
Znalci lidové hudby české, první z nich Erben ve své sbírce (1. vyd. 229 ; 2. vyd. 257, nápěv ß. 742) ohrazovali se proti mínění, že nápěv písně Hej Slované a polské Jeszcze Polska byly předlohou lidové písni na Plzeňsku »Však jsem to, Jeníčku«. Erben dokazuje, že to jest původní starobylý napěv český i píseň celá že jest lidového původu českého. Erben měl svědectví starých pamětníků, že se píseň ta zpívala dříve, než generál Wybieký r. 1799 píseň i nápěv složil, a již ke konci století XVIII. Místo sporů srovnávejme nápěv:
Celá píseň zpívala se takto;
Však jsem to, Jeníčku, dobře slyšela, jak se tvá paňmáma s tebou vadila: to všecko pro mě, že chodíš ke mně, že nejsem bohatá tak jako jiné.
Když nejsem bohatá Já se nedělám; proto se žádnému podvádět nedám: kdo mě chce míti, bude mě chtíti, že jemu dovedu hospodařiti.
Však mě má matická leckdes nevzala, aby mě leckomu šiditi dala : v žádném ouvoze, ani tmícku : těžce vychovala svoji Aničku.
Kdo k nám chce choditi, kdo mě chce míti, musí mou matičku pěkně prositi, smekat klobouček, líbat ručičku: dejte mně, paňmámo, vaši Aničku.
|
|
