Sloha následující jest pozdější matný přívěsek.

I neodborník, přezpívá-li se mu podle lidového záznamu první, druhá a třetí lidová píseň, přisvědčí, že shoda jest úplná. Neosvědčily se vždy pouhé, papírové dohady, když v lidovém podání různých národů jeví se shoda při některých zjevech, v písních, v obyčejích, v nápěvech, pohádkách a pod., že vždy musí se shoda tato vyložiti vzájemným, přímým vlivem. Kdož ví, jakého, lidového snad nápěvu, použil generál Wybieki k polskému pochodu ? Mohl to býti nápěv polské písně lidové. Polské a české písně lidové shodují se často slovem i nápěvem.

Záhada, kterou polské i české časopisy pokládají za rozluštěnou a objasněnou, stává se po shodě naší české písně z Plzeňska (nikoli ze Slezska, z Moravy, ze sousedství polského) spletitější a nesnadnější. Úkolem této stati bylo upozornění, aby se spor nepokládal za ukončený a hledaly se nové cesty z bludiště posavadních dohadů a výkladů. Rádi uveřejníme, co kdo o tomto sporu soudí a hádá.

Národopisný materiál k studiu norského domu tvoří nádherné sbírky musea v Skansenu.

Starobylé poměry ukazuje norská salaš (fäbod). Za plotem leží budovy obytné i hospodářské. Salašnice obývá »eldhus« (eld, oheň); není to nic jiného než dům ohnišťový, jak již byl popsán. Srv. obr. čís. 1. Technika je tu poněkud jiná než u našich roubených staveb; trámy totiž doléhají vespolek k sobě úplně. Před vchodem jest otevřené loubí (svale). Na střeše vyniká menší stříška (barfre), chráníc otvor, jímž uniká kouř ¦ a vniká světlo. Otvor tento zve se Ijore, lyre (světlo). Mezi trámy na jižní straně lze viděti na obrázku malé okénko (vindögat); trám nesměl býti proříznut, aby pevnost celku netrpěla, proto vyříznuta z každého trámu jen polovice okna. Uvnitř pevné lavice (lavar) tvoří s ohništěm jediné zařízení celé světnice. Stropu tu není. Sýr a máslo byl připravován v budově jiné (koksskálen), zařízené podobně jako již popsaná laponská chýše (kata).