Nynější norský dvorec svým plánem ukazuje, že se vyvinul ze salaše; dům obytný (stuga) odpovídá eldhusu salaše, kuchyň zůstala, a přibyla komora (bod). Loubí původně otevřené bylo uzavřeno, přehrazeno a získána tak komora (kove). Vlastní světnice (pojmenování jizba by tu zbytečně uvádělo v omyl) nemá stropu; proto jmenuje se högstuga (vysoká) neb ryggásstuga, dle nejhořejšího trámu (ryggás). Od střechy visí dva bohatě vyřezávané závěsy pro šaty, těmi je celý prostor rozdělen ve 3 části a starý zákonník provincie Halsi-gland trestal zločin různě dle toho, byl-li spáchán mezi prahem a krbem, u krbu, neb mezi krbem a zadní stranou. Postele jsou v jakémsi pažení, zakryty pestře vyšívanými záclonami (förlä tar; něco podobného jako naše »koutnice«). Každá postel má dvě lůžka nad sebou, hořejší lůžko sluje trallen. Na jednom tráme visí kožený pytlík (bejen); zastupuje — kolébku. Srv. konejška ve vých. Čechách.

V rohu u dveří jest ohniště (spis) spojené s pecí. Nad ohništěm jest otáčivé rameno (ringar) pro kotel. Vedle ohniště

1. Ohnišťový dům (eldhus) norské salaše.

2. Plán norské usedlosti

a) loubí (svale), b) světnice (högstuga), c) komora (kove), o) ohniště (spis) s pecí, s) kamna (sättugn), e e) postele, ď) stůl,/) pevná lavice.

Norská usedlost s místnostmi pro hosty, nud nimiž je patro (loft).