Předchozí 0413 Následující
str. 400

pentle věšál. A když tám nědo šel vokolo a chtěl na ňu prabovat, ji chtěl vzít, tak se to ztratilo. Nad tím rybníkem byla veliká louka. Tak sedlák měl posečenou louku, měl nadělaný kupy tam, a šel vartovat to seno. Vzal si takovou hůl hroznou, a šel a leh si za tu kupu jednu. Miléj hastrman vyskočil v noei z rybníka (takovéj chlapík hrubéj býl) a šél k téj kupě, co ten sedlák ležel za tou kupou, a vyskočil si na tu kupu a sed si. Tak préj krásně svitíl měsíček. Vzal si nohu jednu, dál si na klín jednu přes druhou, a podíval préj se vzhůru a povidal: »Svěť měsíčku, svěť, já si zašiju botek«. A jednu ehvílu přišel préj mrak na měsíček; tak préj hrozně huboval, že mu pěkně nesvítí, že nemůže šít rychle. Sedlák to za tou kupou poslouchal. Tak na jednou vyskočil s tím kusem (s tou holí) tak préj ho »břink« přes hlavu a ten préj se zrovna svalil dolů, a sedlák zahodil hůl a utikál dóm. Ale von za ním křičel: »Počkej, pamatuj si to, že méjch rukou neujdeš!« A tak sedlák, že si povidál: »Sak já do smrti nepůjdu vedle vody sám«. Ale už préj to bylo za hromadu let, už préj to bylo zapomenuty, tak préj šél přes maléj potůček. Jen préj tak byla voda stažená v maléjch hlibůnkáeh, že by si býl ale sotva nohu zmáchál místem. A von tam šél. Hastrman ho chyt na tom potoce, a svalil ho. Do takovéj téj hlibůnečky, jak byla natažená vodou, vrazil mu hlavu, ostatní býl na suše — a tam ho udluchníl, až se mu vody nabralo do huby a do uší, a tam ho utopil.

    Jos. Rompotková.



Předchozí   Následující