Ve Zlosejně zpívají 1. sloku č. XLIV., k níž jako druhou sloku přidávají část básně Riegrovy »Tam v dáli«. Zpívala ji Anna Tarabová.

Mimo »Večerní písně« zná lid též »Dva bratři«, z nichž zpívá sloku 1.—4. beze změny. Nápěvu jsem se nemohl dopátrati.

Nápěvem lidové písně Červená, modrá fiala (Erben nápěvy č. 68.) zpívají ve Dřínově bez úchylek »Na ranní« (Chodíval páter na ranní).

Sumárně nyní uvádím statistický přehled básní Hálkových ve psaných lidových zpěvnících. Mám jich po ruce šestnáctero — vesměs z let 1890 až 1900 — a našel jsem v nich celkově 56 zápisů veršů Hálkových, číslo zajisté velmi značné. Žádný z básníků není tak četně zastoupen.

Z mladší generace básnické zastoupeni jsou v lidové písni — pokud ovšem mohl jsem zjistiti — Svatopluk Čech, Ádolí Heyduk, J. V. Sládek a z nejmladších K. V. Rais. Ovšem tito jsou v počtu daleko menším, nežli jejich předchůdci. Jest to přirozené. Tvorbou svojí jsou lidu vzdálenější a jen tam, kde ve svých básních uhodí zřejmě a s úmyslem v strunu lidovou, docházejí známosti širší.

Tak jest tomu i u Sv. Čecha. Z celé jeho tvorby zpívají se mezi lidem lyrické vložky z »Lešetínského kováře«. (Část VII.) Zde Čech hleděl vystihnouti ducha lidové písně. Nejrozšířenější jest »Ještě jon se mnou pojď«. Zaznívá z úst lidu po celých Čechách a vydávána též v úpravě jarmarečních písniček. Na rozšíření její upozornil Zíbrt v Českém Lidu.57) V textu povstaly během času některé odchylky od původního