Předchozí 0427 Následující
str. 414

znění. Nápěvem jest v některých krajích »Proč bych já nebyla šafářová dcera«. (Erben náp. č. 53.) Otisky upravují »Lešetský« v »Lešanský« a v tiscích má píseň dle toho název »Lešanský kovář«. Uvádím píseň, jak se zpívá v blízkém okolí Prahy.



Ztratíš mne za krátko mé zlaté poupátko, najdeš až po časech, až Pámbu dá. Ještě dnes naposled slaďonkou jako med, ústa nech zulíbat na tisíckrát. Až vyjdou hvězdičky jak z oule vfieličky, budu kdes v cizině pro tebe lkát. Po řece, po stráni soumrak se uklání,



do smutku halí se louka i les. Ještě mi nezněly v lešanském kosteli ty zvonky truchlivě tak jako dnes. Z Bohem, buď údolí, vesničko s topoly, ty stará kovárno pod jabloní. Bušil tam vesele do želez, ocele, perlík můj nikdy víc nezazvoní.

Na Podřipsku zpívá so při písni »S Bohem ti musím dát« mezi slokami Hálkovými též jedna sloka Čechova »Lešetínského kováře«.

Ve Skalách u Protivína zapsal G. Holas píseň »Rozvážu uzlíček v bílém šátku« též ze VIL části »Leš. kováře«. Význačnější změny má sloka 2. a 3. Nápěv vyžaduje opakování každého šestého verše. Zpívala ji »mladá žena, dcera rázovitého sedláka a zpěváka z lidu, jenž, dle slov svých sousedů, bez písně nepromluvil«.

Z písní Ad. Heyduka zpívá se »Kdybys milé děvče sedalo na trůnu« a pak lyrická »Douška« z veršovaného románu »Na vlnách«. (List Evin: Ten prstýnek zlatý, který jsi mi dal). Zaslechl jsem je na Podřipsku.

Ve zpěvníku Fr. Doudy z Dražiček u Tábora zjistil jsem J. V. Sládkovu »Janek« (Kdo to neví, zeje hloupý) a pak píseň sokolskou »Ku předu!« Jest vůbec s podivem, že ze Sládkovy tvorby tak málo se rozšířilo, třeba byla stavěna na Celakovském a znamenitě vystihuje lidový charakter.

K. V. Raisovu »Zadudal dudáček z šumavské vísky« zapsal Holas ve II. dílu str. 186. Zpívá se též v Libni, a myslím, že zlidověla vlivem školy.

Jak moderní literatura vnikne mezi lid — jest otázkou budoucnosti. Myslím, že nevnikne vůbec. Lid náš nechce čísti již básní, neboť prý »tomu nerozumí«. A mnozí básníci ani se nesnaží věc napraviti. Jim stačí, pochopuje-li je úzký kroužek zasvěcenců ....


Předchozí   Následující