Nebo do červeného vína dá se 5—-7 kapek kozlové krve. Když nemocného vřed zatne, vleje se mu víno s krví do úst.

Pchaní. Řídká terpentínová mast na hadéree přiloží se a neod-trhuje. Nebo míšeňské jablko postrúhá se na lněné »řeménky« a přikládá. Špeku nadře se na papír a přiloží na bolavé místo. — Starý klobouk se opaří, vykrúcá a přiloží. Květ hlohový, lípový a chebžový (z bezu černého) se spaří a horký přikládá. — Pchaní (není-li pálení) povstává u dětí od »našinutí«. To se pozná, že nelze dostati loket ruky ku kolénku »do kříža« ; dítě vrhne a pláče. Aby se vyléčilo, udělá se mu teplá koupel. Po ní přiloží se mu na prsečka a na záda cukrový ohřátý papír, na nějž nadřelo se špeku uzeného anebo v nouzi másla. Pak se šátkem zavine. Na »laxír« dá se mu píti sever s hrozinkami. Kdyby toto léčení ponejprv neúčinkovalo, opakuje se po druhé.

Praš i vin a. Všivé čili kapucínské seménko usmaží se na slaném másle a tím na noc tělo prašivé pomaže. — Umyti se dobře čerstvým koňským močem. V odvaru ovesné slámy se vykoupat a popelem dřevěným dobře se potříť. Odvarem koření z lopúnu, pálavých kopřiv, kobylího státu, mateří dúšky a zvonečků se co nejhorčejším umyt, do hader zabalit' a lehnut, aby se nemocný potil. To pomože najednúc.

Rány. Na otevřené rány španielský list (bez) a vymačovat řepíkem.

Řezák. Do teplé vody sednut.

Suchoty. Tuto nemoc lze poznati, když pokožka těla ztvrdne a chloupky odstávají. Vyléčí se takto: Na schodě měsíčka (jak jde z úplňku na poslední štvrf) nasbírá se na devíti mezích tráva jakákoli; nejobyčejnější bývá to mateří dúška, zvonečky a dobrá mysl. Mezi travou nesmí scházeti boboluk a černá tráva ß. súchotnica. Tyto dvě se natrhají u vod, kde rostou a snadno i s kořínky se vytrhnou. Na každé mezi tři hrstě trávy smí se jen utrhnúť a při tom počítat naopak: 3, 2, 1. První meza musí se nazvati devátou, druhá osmou, až devátá je první. Cestou z meze na mezu modli se »Otčenáš«. Všecka tráva rozdělí se na tři díly. V žádném díle nesmí chyběti 1 až 5 bylinek černé trávy a bobo-luku; neboť ty najvěc suchotiny zaháňajú. Každého dne vaří se jeden díl trávy v novém hrnci, za nějž se musí hrnčířovi tolej dať, kolej on chce. Na odvar nabere se tím hrncem vody po proudu. Kdyby nebylo pro koupel dosf jednoho odvaru, může se druhé vody přiléti. Koupel nechť je tak teplá, co loket ruky zdrží. Nemocné dítě umývati třeba hřbetem ruku, od hlavy počínajíc. Při tom musí se modliti 5 »Otčenášů« a 5 »Zdrávasů« k pěti ránám Krista Pána. Až se je vymodlí, vyndá se dítě z koupele a zavine do peřin. Drahého dne a třetího se koupel opakuje. Jak se dítě v koupeli rozčervená, bude dobře; nezčervená-li po prvé, tož spíše po druhé, ale jistě při třetí koupeli. Koupající vyleje koupel na »křížnú cestu«. Jak ji vyleje, nesmí se více v ta místa ohlédnouti — Od lunzo ftu néni nic lepšího než ncháč, co na lúce roste (je to jak růža, pupava veliké), z lesa verunka (kvete jako šlak = svlačec, také se tak roztahuje) a sladké dřevo vařit a to pit. Z devíti