mezí trávy natrhati a uvíti věnec a protáhnuti chasníka (dítě) skrze něj, nemá nikdy suchoty. (L.) — Mladého hrabce (hrab) rozštípiti a skrze otvor protáhnuti ehasníka tam a sem a košilku při druhém protáhnutí nechati v hrabci, tož nemá nikdy suchoty. — Omláky jasanu uvařiti v novém hrnci ve vodě, která je nabraná tím hrncem po proudě, v té vodě koupati chasníka třikráte. Ghasník vykoupaný pozbude suchoty, který má umříti, nedočká třetí koupele. — Z devíti mezí mateřídoušku vařiti ve vodě z 9 studánek, vodou tou zadělati mouku z 9 stavení, která se musí dáti bez omluvy a bez ptaní, nač je. Z těsta se pak upeče věnec a skrze něj se chasník protáhne. Na to se věnec pověsí na strom v lese; kdo okusí věnce toho, dostane on suchoty; chasník je ztratí. — Upeče se pagáč (placka) a položí se z něho kousek na křížné cesty. Kdo ten kousek sní, ten dostane suchotě a z toho stavení, odkud ten pagáč byl, je člověk pozbude. — Jiný prostředek: Roba vezme bílou šatku a jde na hřbitov, nesmí se ohledati ani se žádným mluviti, a vezme z devíti hrobů hlínu, doma uvaří vody a vsýpá hlínu do ní. Ve vodě té vykoupá potom chasníka a vodu zanese (i s neckami) ke stromu, kdež ji vyleje, načež jdouc po zpátku, nesmí se rovněž ani ohledati, ani mluviti.

Trn. Dyž trn si zabodne a nemože ho dostat, tož zajičí nebo slepičí sádlo přikládat, to ho vytáhne.

Tvrdá stolica. Senesblét, rebarboru, mannu a trnky »lésové« (sušené na lese) vařit a to pit.

Úraz. Z nenádoby (nenadání) chytit nemocného za ramena a gécnút ho pod kolena. — Krbaňú (porouchný hrnec n. džbán) z nenádoby u nemocného uhodiť, aby se polekal a trysko obrátil.

Úrok. Uřknutému vylizuje někdo oči a po každém líznutí odplivne.

Vržení (boule). Medem a husím sádlem potři listy lípové nebo patáčkové a ty přikládej.

Vřed. Na vředy dobře svinské sádlo přikládat.

Zbíracky. Dyž začíná odbírat, svinské sádlo; později »kobylí ščáv« se sádlem stlúct a to přikládat. Dyž už teče, podbílový list; je-li suchý, namočí se do mléka.

Zástava u malých dětí. Manna se rozmíchá v mléku mateřském a dá dítěti vypít: nebo natrhá se kuřáček (žabinec), popaří na mateřském mléce a přikládá na život.

Zimnice. Proti této nemoci jsou tyto léky: 1. Vlasy, nejlépe z »pozapravého« ucha zavrtají se do stromu a tam se zaklinují. Ten strom do roka uschne. 2. Z černého kocúra nebo kury (slepice) napiti se dle libosti teplé krve. 3. Ovečky neboli štěnice s chlebem snísti. 4. Lidský moč s kořalkou nebo odvarem jakýchkoli zelin vypíti. 5. Najísti se »plaskurek« č. húserů (žlutavých, nepodařených švestek). 6. Ve fefrmincové kořalce rozpustí se husince. To procedí se plátěnú haderkú a dá nemocnému vypiti. 7. Na šňůrce navlečené červené strúčky česneku nositi na krku. — Kdo zimnici pozbyl, musí zůstati aspoň 14 dní v uspi-