něné (nepřevlečené) košili, nesmí tak dlouho do kostela jíti, jinak by se zimnice vrátila. — Kdo lehne na nově vystavenou pec, dostane zimnici.

Zlá tenká. Žltenicu kdo má, ať hledí do roztopeného žitého másla, neb do zlatého kalicha. (N.) — Pozbude ji, kdo na plátno, pravé od tkalce přinesené, naplvá, nebo když sní vědomě ploščku v chlebě zavinutu.

Žabka. Dítě dostane v hubě pliskýře bílé. To je nebezpečné a musí se červeným, fajnovým suknem, cukrem posypaným, stírat.

Žaludek. Dyž má něco v žaludku: aloe v kořaice rozpuščené a dětem do kuličky, z trnek vařených, zadělané. Při běhavce rum, nebo do tepíého mléka vajeo rozbit; nebo na másle upražit syrá (brynze) a maku, na to vajco rozbit. To mosí stavit, dyby i krev šla! Obrácený žaludek: Rozvařit v peci vodu v malém hrníčku, dať misu na žaludek, tú vodu z hrníčka na mísu vylít, hrníček do ní obrátit, hoře dnem; jak je pohnutý žal, vejde tá voda všecka do obráceného hrníčka. (N.)

Rozmanitosti. Dyž se pořeže a nemože krev stavit, ať přiloží kožku z prašvej hubky (pukavica, čerstvý tabák, pýchavka obecná). — Dyž dívka ztratí krásu, uvařit mléka, dat doňho brabantového oleje a to pit. Také steřiny vařit a nad tým se pařit. — Od tihoby, dyž nemože dýchat: boehmanské kapky na cukr. — Vytře-li se chasník v hubě cukrem, když se koupá, nebudou ho bolet' zuby. Rovněž nebolí zuby, odstaví-li se na sv. Jana.

Ve skříni, kde uloženy obecní a úřední listiny, je chována zajímavá listina. Zní následovně:

»Přivítám vás páni sousedi od společnosti občanské a vinšujem vám předně zdraví a štěstí a hojné božské požehnání a přejem sobě všichni dobrou společnost', abychom od dnešního dne až do smrti v lásce a svornosti živi byli. A při tom se také tito nastávající páni sousedí laskavě pozdravují, co Žižka ustanovil, aby to žádný nerušil. Neboť kdo tento pořádek ruší, tomu uříznout nos i uši.

Tento výtah jest ze Žižkovy knihy a jsou v ní tři třídy. První třída podati musí 8 fl, druhá 6 fl, třetí 4 fl.

Jeden z nich vystoupiv, »ha-ha-ha« povídá. Proč pak jsou při tom ty třídy? Není host jako host? Aha! Páni počkejme, vždyť to snad v dobrém přivedem. Na druhé straně ale, moje vzácná společnost', prosím za odpuštění. Mnohý snad se uražen býti viděl, že by příště v malé třídě ostati měl. Tak držme rovnost občanskou a společnost zákonnitou. Nic se neukládá, nýbrž držte pořádek takový, jak v Starém Zákoně stojí.

Tento pořádek není dnes, ani včera, to už je za časů Abrahama. Kdo psal, ten psal. Zbudován roku 1805.