Předchozí 0014 Následující
str. 11

hy jiné: svatební zvyklosti, všemocná móda a posléz i touha po čistotě. Ve 14. st. stávaly lázně v sousedství pekařských pecí. Patnácté století lázně omezuje a ruší.

Oblíbena byla hlavně u národů severních a východních koupel v teplé páře, tak zv. irské (ruské) lázně. Rozpařené tělo bylo tu hněteno ranami metel, pak se člověk omyl a nastala procedura znova. Zařízení parních lázní bylo spojeno s větší výlohou; rozpálené kameny vhodily se do vany; každá vana měla lněnou střechu neb byl nad vanou upleten nálevkovitý košík, ve kterém se člověk potil, maje hlavu vystrčenou otvorem ven. Tento způsob je prastarý a zachoval se do dnes u Finů, Rusů a j.

Typ koupelny může nám představovati finská koupelna (bad-sttiga). Je to jediná prostora se stropem (flat-tak). Strop je z po-válků, otvory mezi poválky jsou ucpány mechem. Kouř uniká třemi okénky (vindogat), jež jsou opatřena prkénky k zandaváuí. Na velkém ohništi hoří oheň, nad ohněm jsou narovnány kameny, takže je plamen ohřívá. Kouř plní místnost hustými mraky. K ohništi je přistavena jakási podlaha z kmenů a uprostřed ní jest větší, kameny vyložený dolík (grufvan). Blíže stropu je lavice (lave) upravena k ležení; k tomuto loži vedou schody vytesané V silném tramě (váffat). Srv ob. č. 1.) Když jsou kameny rozpáleny a na ohništi jen žhoucí uhlí, vypustí se kouř dveřmi a okny; čistý vzduch se záhy ohřeje a koupel může započíti. Koupající shrne rozžhavené uhlí do dolíku a polije horké kameny vodou. Ihned se utvoří páry, ve kterých nastává brzy pocení. Tělo je bičo-váno březovými metlami a o-mýváno, Po koupeli aby teplá pára ještě na tělo působila, vyleze si koupající na lůžko u stropu. Dřevěná lavice u ohniště (ungsbánken) platí za nejlepší lůžko pro staré a neduživé, ježto oheň prý všechny nemoci z těla vytahuje. Pařez místo stolu a židle zhotovená z kmene, u kterého jsou větve, tvoří jediné zařízení koupelny. Proti popsaným typům přibyl tu strop.

Koupelny dochovaly se do dnes v starobylé své formě i v zemích alpských; koupelna (badsťube) byla tu také stavením hospodářským, pařil a sušil se tu len.

Výklad jména »badstube« a to, co v něm nalézá Bůnker a Meringer, patří do kapitoly jiné a bude na svém místě objasněno. Alpské koupelny jsou sušárny lnu; v koupelně finské se též suší

@I@1. Finská koupelna


Předchozí   Následující