str. 32
Na podzim dělávali si pasáci v poli oheň a pikali si v něm brambory. V té době nebyly na venku ještě třecí sirky známy. Pasáci brali si sebou z domu v hrnci žhavé uhlí. Měl-li některý hoch kresadlo a hubku, nebylo zapotřebí bráti uhlí sebou. Někdy rozdělával se oheň dosti zajímavým způsobem. Rozkříslo se do hubky, jíž se vzal dosti velký kousek, na to se hubka ovinula starým suchým plátěným hadrem, až se z toho udělala koule asi jako brambor velká. Ta se uvázala na konec biče a rychle se jí ve velikém kruhu otáčelo. Rychlým střídáním vzduchu se hubka i s hadrem brzy plamenem vzňala. Na ten se naložila suchá sláma neb vytrhané strniště, pak sebrané suché kousky dříví a oheň byl rozdělán.
Dělalo-li rozdělávání ohně obtíže, říkávaly děti:
Hoř, ohníčku, hoř, Pánbu ti dá groš: nebudeš-li hořeti, já to povím kuřeti, kuře ti dá kamenem, budeš hořet plamenem!
|
Chtěly-li děti nějakou společnou hru začíti, sestouply se v kruh a některé z nich určovalo nějakým říkadlem toho, kdo měl první zastávati zvláštní, obtížnější úlohu, které se každé dítě rádo vyhnulo. Při odříkávání říkadla ukazovalo se prstem při každé slabice po řadě vždy na jedno dítě. Na koho přišla poslední slabika říkadla, vystoupil z kruhu. Na to se odříkávalo znova a tak dále, až zbylo jen jedno dítě, kterému chystaná úloha připadla. Někdy se však dělo naopak, na koho přišla při prvním říkání poslední slabika, musel úlohu, o jejíž přiřknutí se jednalo, zastávati. Taková známá říkadla byla:
Anda, dvanda, třinda, čtrnda, pádě, ladě, souká, louka do klobouka, řemínek, kamínek, cimbálek, cink!
An tan tes, ty si malý pes, ty si malá veverička, ty bys na mě vlez!
An tan tynty, kde jsou flinty1? u pixmochra, není doma, je na poli, vokopává tam brambory!
Entle, pentle, fúkací len, na novým městě ukradli kleště, na novým rynku ukradli sviňku, kdo jí bude čelo líbat, třebas tuhle ten!
Pyje, ryje, černá svině na hřbitově křen, kdo jí bude bude líbat, třebas tuhle ten!
V Proseči dostal jsem dvě říkadla, která v Polikvě známa nebyla: Ekete, mekete, cuká, mora, oblafajne, pumpatora, iky, miky, pumprlíky, a ten špalek ven!
Engle, vengle, seldami, fifle, tifle, domini, ty knížata, pape-žata, alec, válec, ten chuchvalec ven!
|