str. 55
se děje takto: Vezmou se 4 loty kořalecníeh kvasnic, 4 loty síry a lot ledku, to se dá do hrnka na žhavé uhlí a nechá se to rozpustiti. Pak se do toho namočí kus hrubého, čistého plátna, až dobře na-botná-a nechá se usušiti. Suchého toho plátna ustřihne se kousek, strčí se na dlouhý drát, zapálí se, strčí se zátkovou dírou do prostřed sudu a nechá se tam shořeti. Když shoří, vytáhne se ven a sud se zacpe. Kdyby plátno v sudě neshořelo, muselo by se znova zapáliti a sírování opakovati. Hynek Kuchta.
* Faustův dům v Praze. Babička dra. Špota říkávala (asi 80 let lomu), když byla malou holkou, že chodíval k nim pod okna zpívat student chudý, jménem Mladota; z hrozné nouze vzal příbytek svůj ve Faustovém domě, v kterémž prý od Faustových časů žádný zůstávati nesmě], nýbrž ten dům zavřen byl. Jakož pak do té doby ukazují díru ve stropě jednoho pokoje, kterou prý zazdíti nesmějí; neboť prý ta vždycky spadlo. Tento umístiv se v domě, našel tam množství kiiěh, překrásných věcí, nástrojů. Matka Špotova, co holka, sama to viděla, byvši tam. U schodů stála panna, která každého, kdož se k ní přiblížil, vodou z huby postříkala. Když sáhl na kliku jednoho pokoje, ucítil ránu z elektriky. Byla v sále tabule veliká, na ní šíf asi loket dlouhý, na něm dva šífaři, neustále prar cujíce. Když pak se ke konci tabule doplouli, obrátila se loď zase a ploula nazpátek. Dost! řekl, přestali. Vedl Mladota do jednoho pokoje, dvéře za sebou zavřel: Já se vám ztratím. Klepnul holí do stropu, spustily se schody, vstoupil na ně, a jak šel, zavíraly se za ním schody, až se všecko ztratilo. On prý měl lektvaře za 1 fl. žejdlík. Množství flašek, mnoho knih Faustových, pro slabost luft-vasser. Když odcházeli, řekl. tamboru, jenž v jednom pokoji na podstavku stál, vzal ho a řekl: Pojď sem a zahraj cupnštraich; tento dal se do bubnování a v kapse mu skákala myš. On sám zůstával v tom domě, měl sloužící, kamna rozličná, skleněná, pozlacená, dával tabuli skvostnou. Záznam V. K r o 1 m u s a.
Uzavíráni zelí. Když se zelí nasázelo, vzal hospodář visací zámek, postavil se k zelí, rozevřel, obešel se zámkem kolem zelí, až přišel zase tam, odkud vyšel. Pak zámek zamkl. Tomu se říkalo »uzavírání zelí«. Zajíci potom k němu prý nemohli. (Radvauo-vice.) Jaroslav Válkoun.
Pranostiky v září. Panny Marie narození vlašťoviček rozloučení. — Po sv. Matouši čepici na uši. — Na sv. Morice nesej pšenice, budeť samá metlice. — Na sv. Václava každá plaňka dozrává.
V. Baštýř.
* Plachtu prát, obyčej moravský. Po úvodě v pondělí kmotry a kmotři se sejdou v domě šestinedělěiném; tu smočují kmotry plachtu a pokropí přítomné muže, řkouce: Kropíme vás Božím slovem! Muži pak musejí platiti víno. Totéž jinde se děje, u večer Po úvodu. Bočkův záznam, zaslaný K. J. Erbenovi.
|
|
