str. 60
rozhlížel po dvoře a už jen odletěti! Podělkoval ve stáji Pecka. Povídá: »Já mu učarujú. Ale aby z toho nebyly řeči, aby to někdo na sebe nepotahoval.« Vzal milé kohoutisko, rozkročil se, prostrčil kohouta třikrát kolem pravé nohy dokola a třikrát opakoval: »Drž se Soulkovýho stavení, jako čert lichtářovýho svědomí!«
K a r e 1 K o t r b a.
* Jak povstaly Slezské hory? Lid si vypravuje, že kdys ďáblové chtěli celé Slezsko zatopiti a již začali za Svídnicí hráze nasýpat, snášejíce k tomu zeni ve vakách. Který ďábel byl silnější,, ten udělal hráz větší, a odtud povstaly ony nerovné hrby na horách tamních. Již byli celé Slezsko od východní strany takovou hrází obehnali, ale jakmile se byli od strany Polsky k Vratislavi zatáčeli, tu pojednou zapěje kohout a všiekni museli utéci a práce začaté nechati. Jezero v horách Karpatských, které tam byli rara-ehové přinesli a jež se podnes »mořským okem« nazývá, měli prý připraveno, až by s prací u konce byli, aby je spustili a celé Slezsko zalili. Rodinná kronika 1863, leden, č. 41.
* Sáňky z husy a trhačka. Kost ze spodní dásně dává se na kamna uschnout. Když uschly, vezmou je dva, každý za jednu špičku a táhnou, až se roztrhnou. Komu menší kousek v ruce ostane, ten spíše umře nežli ten, kterému větší kousek ostal. (Květy 1847.) — Trhačka. Jestiť to kost prsní ze slepice neb z holuba podoby vidlicovité. Kosti této husí říkají sáně, neb jest o mnoho zahnutější a sáňkám samotížkám velmi podobná. Trhačka dává se na kamna usušiti, a pak vezmouce ji osoby dvě, kteréžby rády věděly, kdo z nich dříve zemře, každá za jeden konec, trhačku přelomí. Komu zůstal v ruce konec kratší, umře prý první, a to tím dříve, čím menší zlomek jeho. (Zbraslavsko.) Václav Krolmus.
* Housenky ze zelí zapuditi. Vůkol záhonů sejí se konopě aneb nízká stračí nožka, neb šnitlink, jest však o to dbáti třeba, aby nase-tiny tyto kvetly právě tím časem, když se bílí motýlové vyskytují; načež pak sedají na květ, a silnou vůní omámeni byvše, buď na zem spadají, buď omámeni na květu seděti zůstávají, tak že je snadno sebrati lze. (Herbář opsaný r. 1836). Tomáš Hlavín.
|
|
