kazy zase objevovaly, ať již to byly rýmovačky obsahu oplzlého nebo »pobuřujícího«.

E. 1789 bylo pražskému magistrátu oznámeno, že se prodávají v Mostecké ulici zakázané české písničky. Nařízeno tudíž, aby se bedlivě vyšetřilo, zdali udání zakládá se na pravdě. Při tom bylo zjištěno, že se skutečně u kramářů v Mostecké ulici prodávají necensurované písničky: Píseň o robotě sedlské*) a Píseň nová o zlých ženách, pro obveselení mysle a ukrácení času vydaná.**) Prodavačům Josefině Verebové, Ondřeji Hanibalovi a Frant. Ducháčkovi byly veškeré výtisky zabaveny a odneseny na magistrát. Potom zahájeno pátrání po tiskařích těchto písniček. Výslechem kramářů, zvláště Jos. Verebové, bylo zjištěno, že Píseň o robotě byla vytištěna v Praze u Frant. Jeřábka v Železných dveřích a Píseň o zlých ženách, že vyšla, jak Verebová faktoru hochenbergerovské tiskárny Ant. Jos. Zimovi, známému oslavo-vateli českého divadla, sdělila, bezpochyby v Kutné Hoře.

Tiskař Jeřábek se přiznal, že byla Píseň o robotě v jeho tiskárně vytištěna, ale vymlouval se, že ji dala do tisku jeho žena, když neby] v Praze. Magistrát pokládal však jeho výmluvu za planou a nedostatečnou a zakázal mu na příště ostrým přípisem tisk podobných necensurovaných písní s pohrozením, pak-li se ještě jednou v jeho tiskárně stane nejaký přehmat, že ho peněžitá pokuta nemi'ne. Celý náklad Písně byl mu zabaven, určen pro nia-kulaturu a prodán; výtěžek z prodeje darová'n pražskému ústavu chudých.

O průběhu vyšetřování podal pražský magistrát obšírnou zprávu knižnímu revisnímu úřadu, se žádostí, aby stran Písně o zlých ženách byl dožádán o zjištění krajský úřad v Čáslavi. Z podání toho vysvítá, že pražský magistrát se dopustil na poěáftku svého šetření jistého přehmatu, když vystoupil proti zmíněnému faktoru Zimovi tak, jako by on byl písně tiskl, kdežto ve skutečnosti on pouze upozornil na tento prodej nedovolených tiskovin.

Revisní úřad sdělil 27. září celou záležitost guberniu. Vyplývá prý z podání magistrátu, že zmíněné a jiné jim podobné písně prodávají nejen kramáři a potulní zpěváci, ale také pražští kluci, kteří s nimi pobíhají po ulicích, nabízejíce je obecenstvu ke koupi. Podle názoru referenta, gubernialního rady Josefa Ant. z Eieggerů, tají se v tom velké nebezpečí, neboť sedlák a prostý měšťák koupí si vedle modlitebních knížek skoro jen výhradně po-