do tisku. Gubernium rozhodlo na návrh Eieggerův, aby byla vyslovena Korcové za trestuhodné jednání ostrá důtka; vzhledem k veliké její chudobě má' jí býti dáno za sebraný a zkonfiskovaný náklad Písně 1 zl. Při tom byl Korec upozorněn na dvorní dekret 26. listopadu 1785, aby pilně toho dbal, aby bez povolení censora nebylo nic tištěno, ani přetiskováno, ani prodáváno. Důsledky tohoto dekretu zakoušel často tiskař Schönfeld zvláště po smrti Josefa II.

Když byly takto náklady obou písní zničeny, bylo pražskému magistrátu znovu nařízeno, aby pečoval přísně o to, aby podobné znemravňující a pobuřující písničky nebyly v Praze ani tištěny ani prodávány.

Vždycky jsem býval nadšen slováckými »budami« proto, že jest v nich všude tolik milého, půvabu, někdy tolik klidu a jindy tolik veselosti. Nezapomenu nikdy na ten dojem překvapující, jaký na mne učinilo to město krásných, přepůvabně položených sklepů mařackých u Uh. Hradiště. Ty poznal jsem nejprvněji, hned jak jsem na Slovácko přišel r. 1884. To ovšem byly městské »búdy«, plny výstavností a plny pohodlí. Zejména krásný byl sklep z 18. stol. druhdy velehradským Cisterciákům, nyní stav. radovi Sedláčkovi patřící; ale také sklep páně Standův, útulný páně Protz-karův, ohromně velký páně (ianzwohlův a romantický, nad velkým žlebem vystavený a mechem na doškové střeše obrostlý páně Pražákův byly přepěkné. A jak tam bývalo veselo! Nejenom o vinobraní, ale i na jaře a v létě odpoledne. Při každém sklepě byla totiž po starém způsobu malá zahrádka, plna stinných stromů, plna ptačího zpěvu a lidského rozhovoru. Tam se jenom sedávalo v krásné přírodě bez vína; jen tak na čerstvém vzduchu! A mařacké sklepy, za nimiž, jako z pravidla všudy, rozkládají se malebně vinohrádky, jsou do dnes stejně půvabný, nejpůvabnější na celém Slovácku. Mohu o tom mluviti, neboť jsem prošel skorém všechny vinohrady na Slovácku, všechny »búdy«, všechny »sklépky«, všechny »presú-zy«, všechny »plže« od spytinovských až po »Belegrady« bilovské (u Podivína), od damborských až po vlěnovské!

Někde jsou to jen vedle sebe stojící »plže«. Tak slouly ještě v 17. stol. ty sklepy, které neměly nad sebou chaloupek. V předu je jenom »šíje«, neširoké to zpravidla předsklepí, kolem dveří často ozdobným štítem vykrášlená. Za místem tím předsklepníin, kde uloženy jsou zpravidla všelijaké sklepní potřeby: koštýře, svíčky, kla-