Předchozí 0073 Následující
str. 70

Pravé hustě skupené bťidy jsou na přemnohých místech slováckých; někde poblíž dědiny, jako u D. Bojanovic, Mutěnic, Ma-řatic, jinde vzdáleněji, jako »sklépky« u Vlkoše, »Nechory« Jose-fovské, »Belegrady« Bilovské, »búdy« Vlčnovské kolem celého »My-šince« až na stranu Brodskou se táhnoucí. Podobně sklepy pod »Kravími Horami« u Bořetic na Hustopečsku. Mnohé z těchto búd, které vystaveny jsou obyčejně z »vepřovic«, již se rozpadly: Réva »vykučována«, vinohrady pro slabý výnos přeměněny v zahrádky nebo pole. Takové rozpadající se búdy viděti dosud při silnici k Velehradu. Na jiných místech, kde sklepy byly blízko osady, přeměněny mnohé na — domkářské chaloupky přestavěním a přistavěním. Celá řada takových pěkných chaloupek ze sklepů vystavených je u Bohuslavic, u Hr. Blatnice, u Rakvic, u Mutěnic, D. Bojanovic, ba i v samém Kyjově staví se nad sklepy domky takové. Tak často končí biidy slovácké a není to jejich špatnější skon či vlastně přeměna. Smutnější to je, když se rozpadají, přeměňují ve zříceniny......

Josef Burda.

Lidové stavby a pověstí z Pctrovic u Rakovníka*).

(S 17 vyobrazeními.)

Petrovice byly ve starých dobách přifařeny do Šanova. Na historické mapě Čech od Dra Kalouska znázorňující stav ve 14. století, jsou Hlivojedy označeny jako ves farní. K faře šanovské byly počítány i tehdy, když tato fara ve třicetileté válce zanikla. Po třicetileté válce náležely Petrovice, Příčina, Šanov, Hostokreje, PavJíkov, Malinová, Zavidov, Červený Zámek, Hřebečníky, Mo-dřovice atd. k faře čistecké. Byliť toho času katoličtí kněží jen


*) P o z n. r e d. Šidící učitel v Petrovicích u Rakovníka, pan František Janoušek, vydal svým nákladem knížku: Dějiny kostela a fary v Petrovicích u Rakovníka, v Praze Karlině, 1912, 8°, str. 86. Monografie tato vymyká se z úrovrrS obvyklých místních dějepisů, psaných často bez studia archivního, bez znalosti pramenů i bez přihlížení k lidové tradici, k lidovému umění. Aiitor této knížky, zajímavé i pro toho, kdo není taměj-ším rodákem, staral se svědomitě, aby se vyzbrojil vědomostmi historickými ze zachovaných památek. Studoval kroj, památky i lid a výtěžky všeho svinul v kytici pestrých vzpomínek na minulost i přítomnost nedávnou osady i obyvatelstva tamějšího. Probírá založení osady, kostela, fary, choř, zvonice, hodiny, bohoslužebné nádobí a roucha. Podává přehledy statistické, seznam patronů duchovenstva, varhaníků. Provádí po hřbitově, líčí pověsti o Boží studni, o zvonech, o sochách, o památných stromech a krojích. Vykládá o činnosti Růžencového bratrstva v Petrovicích. Vážíme si studie této i pro hojná vyobrazení, jimiž pilný spisovatel provází slovný, poutavý výklad. Se svolením p. řid. uč. Janouška upozorňujeme ukázkami ze zdařilé monografie na poučný obsah a sličnou úpravu této studie.

Předchozí   Následující