Tuto mísu získal Dr. Weiner od starožitníka v Solnohrade, kde v několika závodech shledal ku svému překvapení veliké množství vyškovské keramiky. K dotazu, jak se tam octlo tolik této keramiky, bylo sděleno, že je to keramika »hornorakouská«. Je to ovšem omyl, je to keramika naše, a novým i dnes ještě proveditelným dokladem, že vyvážena byla vyškovská keramika i do Horních Eakous a odtud, jako tamní domácí výrobek, i do Solno-hradska. Tím se ovšem přirozeně vysvětluje, proč vyskytují se na vyškovské keramice dosti často i nápisy německé. Byly to jednak, jak vidno, důvody obchodní, jednak vysvětliti se to dá, jak přiro-zeno, i duchem doby, stojící ve znamení germanisačního úsilí cen-tralisačního.

Druhy proutí jsou následující: Plotovina, roste u Zbraslavě, jelikož se tam nejstarší babky nacházejí. Je to proutí nejsilnější; dělají se z něho ploty, odtud ten název, kosiny do vozů; a též na silné rohy nebo hrany k nůším jich užívají; u pletáků je v malé vážnosti. Houšenina, je trochu drobnější, roste také u Zbraslavě, a užívá se na hrubší dílo. Červeníce, ještě drobnější, pro červenou kůru tak nazvané, roste také u Zbraslavě. Konopina, dlouhé vytáhlé proutí, užívá; se na dílo prostřední velikosti a roste u Braii-dejsa, Roztok, Dolan i Nalezovsi. Zeleníce, pěknější než konopina, roste nejvíce u Brandejsa. Rakovice je proutí nejpěknější, daří se pořídku v místech výš uvedených, výhradně ale u Berouna; jest u pletáků v největší vážnosti. Nejmizernější druh proutí je bílá vrba; je to proutí topolovité s kulatým listím, a jen na lucerňáky a tomu podobné se užívá. Všecky tyto druhy se až po všech Svatých, když list opadá, žnou a ve snopy svazují.

Veci, jaké se u Zbraslavě z proutí dělají, takto se jmenují: Lucerňák, košík kulatý, který si vozkové k žebřinám upevňují a hicernu do něho ukládají; také jich materialistově, na koření a železníci na hřebíky k zásilkám iižívají. Pletením těchto košů zabývají se pletáci nejneohrabanější. Ploty, kosiny z proutí nevaře-