neho v kůře do vozů, a z vařeného bez kůry do bryček. Nůše, čtyřhranný koš, který se na zádech nosí. Vrkočka, menší nůše z drobného proutí, pěkněji dělaná a přeplítána na třech místech do výšky silnějším proutím na způsob ženského vrkoče (copu). Tyto nosí obyčejně selky, které se ještě za nůše nestydí, do města. Špejlovka, nůška dětská, okrášlená kolem na délku obarvenými špejlemi. Dreváky, čtyřhranné košíky s víkem na dříví do pokojů. Kočárky, kterých se na dvojí způsob užívá. Mnozí si dají pod něj kolečka udělati, a vozí v něm děti; jiní dají udělat místo koleček kolíbadla, a kolíbají v něm děti, jak se komu líbí. Ušáky, koše s dvěma uchama na prádlo. Tyto jsou na dvojí způsob: jedny jediným prutem opletené, a druhé pěti pruty najednou, tak zvané německé. Vanička, ětyřhraně podlouhlý, nízký koš, bez příčky na dětské prádlo, a s příčkou v prostředku užívají hospodyně na lžíce, nože a Vidličky. Jsou také kulaté, jednoduše aneb po němečku pletené, na peníze neb jiné maličkosti. Masák, koš s uchem, které se na ruku navlékne, pro kuchařky do trhu. Tyto koše jsou nejrozmanitější: velké malé, s víkem bez víka, pěkně i prostě pletené okrášlené barevným proutím aneb celé bílé. Dětské neb krejcarové košíčky a konečně mošny.

Když se látky na proutí položily, vezme se několik mužských za ruce, postaví se na laťky, a počnou se pohupovati, aby se proutí v kotli hodně stlačilo.

Kotlina, prohlubeň u pánve, odkud se pod kotel přikládá, a do nížto se po několika stupních schází.

Pokutlík, dřevěné vidlice. Je-li proutí ještě trochu vlhké neb syrové, vaří se 5—6 hodin, je-li suché, 7—8 hodin; rakovice však vždy o hodinu méně.

Je tomu asi dvacet let, cestoval jeden zednický tovaryš, který také koše plésti uměl, do Vídně, poznal tam pletáctví, jež se tam po řemeslníčku provozuje, přinesl svou známost na Zbraslav a počal košíky podle Vídeňského zpxisobu dělati. Tento způsob neliší se jenom formou, nýbrž také připravováním proutí od Zbraslavského. Ve Vídni proutí nevaří, ale ještě za mízy olupují, štípají, a nástrojem, který Zbraslavští hoblíkem nazvali, vystruhují. Toto strouhání na Zbraslavi před tím již dávno znali, neboť si takové proutí na všeliké okrasy ke košíčkům, ovšem jen obyčejnou kudlou, připravovali. Znali tedy na Zbraslavi, způsob Vídeňského pletiva mnohem dříve, nežli se dva takoví pletáěi z Vídně v Praze usadili, kteří pletivo přerozdílné formy a způsobu vyvádí; u nás a vůbec na venku se nechce líbiti. Za jedno jsou takové koše příliš drahé, a za druhé dlouho netrvají, jdou tedy málo na odbyt. Ze všech těch forem, které dříve na Zbraslavi po Vídeňsku zkoušeli, nedělají nyní leda mošny, a když jim někdy trochu silné rakovice