Předchozí 0133 Následující
str. 130

zbude, rozštípají ji, a z vystrouhaných prutů udělají masáčky, a nazývají je šlemáky. Jdou jim ale špatně na odbyt.

Když se proutí uvařilo, musí se kůry zbaviti, což se koná tímto způsobem: Vezme se dračka, t. j. dubové dřevo as pět.čtvrtek dlouhé, na jedné straně as na tři čtvrtky rozštípené a zostřené, že vypadá, jakoby dva nože ostřím proti sobě postavil. Tímto otvorem se uvařený prut protáhne, až se na něm kůra rozedře, což drhnutím nazývají.

Šmejlit se jmenuje: nadrhnutou kůru s proutí docela svléknouti. Toho slova užívají také, když chtějí o někom říci: Ten ho ošidil! Ten ho ošmejlil!

Špicí jmenují as půl lokte dlouhé, kulaté a zašpičatělé železo, kterým zapletené pruty dohromady stloukají, aby bylo pletivo hustější.

Kroužky je první dílo učedlnic a učedlníků pletáckých.

Podliny, as dva prsty široká, dle potřeby silná a dlouhá prkénka ze šindelového dříví; základ na dně všech košíků mimo nůše.

Vyklepával nůši nazývají: nůši. od všelikých silných i slabých konců uvnitř čnějících očistiti. K tomu užívají, nože na způsob ševcovského knejpu, vyklepávaé, a dřevěné paličky, vyklepá-vačka.

Indigem barví proutí na modro, když k tomu kurkume přidají, mají zelené. Prisurou barví opět na červeno. K prvním dvěma vitriolu přidávají.

Josef Racek:

Pověstí o císaři Josefu II.

Císař Jozef nacházeje se v zemi uherské, pozorně hleděl na vězně, jenž ulice metl. Byl to muž již letitý sice, ale sličný. »Proč musíte v poutech pracovat?« tázal se císař vězně. »V příbytku mém zabil jsem zajíce.« »A. čeho víc jste se dopustil?« — »Ničeho.« »Nie více?« »Nic, milostivý pane!« »Kdo je váš vrchní, budu za vás prosit.« »Nikoli, jejich milosti, jen to ne; již jednou prosil za mne vzácný pán, a to mně dopomohlo k padesáti ranám, když zase se vzdálil.« Jozef ale přece šel k správci, dozvěděl, že vězeň pravdu mluvil, a hned ho kázal propustit; správec ale dostal pouta a padesát ran dostal navráceno.

V jakémsi městě, kudy měl císař Jozef jeti, přišla mu všecka rada městská vstříc, přinášejíc klíče na znamení pokory své. Pan mešťanosta při této slavnosti měl držeti řeč příslušnou, a počal takto: »Radost, kterou cítíme, že vaši císařskou jasnost v mě-


Předchozí   Následující