str. 148
horoucí lásky k Bohu. Toť je krásný starobylý kroj duchovní a dejž Bůh, aby tento kroj, jakož i kroj národní v našem národu slovanském nikdy nevyhasl.
A teď s Bohem, milý Moravane! volej na své pouti: Hanáci! Slováci! Valaši! zachovejte sobě svůj národní kroj, jenž Vám slouží ke cti a najdešli někde někoho, jenž svým národním krojem pohrdati začíná, zašeptej mu to: Příteli! v tobě ještě dřímá cit národní, protož probuď se: a jestliže už ho docela odložil, podrž aspoň mravy a nábožnost otců svých! A rozlobíli se na tebe kdo pro článek tento, tož sobě povzdechni: »Otče, odpusť jim; nevědí co činí!« —
Božena Němcová:
Písně z Domažlická, zaslané K. J. Erbenovi.
Já jsem chlapík z Polské, Dobře mi jde execírka, Já jsem chlapík z Polské, Dobře mně to jde. Psali pro mne Kútští páni, Že oni mne odchovají, Že musím na vojnu, Že musím za ně.
Neplač, holka, pro mne, Že já jsem na vojně, Neplač, holka, pro mne, Že já jsem voják. Já jsem voják na voze, Já mám púta na noze, A já musím mašírovat, Musím ku Praze.
Za Domažliei, veliký vršek. Mraky se strojí, bude tam pršet, Bude tam pršet, bude se lít, Já tam mám milou, musím tam jít.
Nechoď s ní, pojď se mnou,
Se mnou se to hezky leží.
Já mám postel podlé dvéří.
Nechoď s ní, pojď se mnou,
Já mám postel vystlanou.
|
P o z n. r e d. Zapsala písně a patrně Erbenovi poslala Božena Němcová za svého pobytu a za svých studií na Chodsku. V době, kdy sbíráme každý lístek B. Němcové, snad přijdeme vhod, otiskneme-li i tyto varianty odjinud ovšem známých již písní z Domažlická.
|
