obnovovali otec Hruškův, když j)řišel mezi dřevorubce. Hruška po-

máhával už jako trhanovský školák. Ale na studie se mu nechtělo. Teprv v 14 letech ho přinutili otec se sestrou, matka souhlasila, ač Kývala ve škole »premiantkou«.

Začal sbírati lidové podání již na gymnasiu v Domažlicích, alle přestal zas, až teprve Gebauerův seminář slovanský, jak jsem se o něm zmínil, a stesk po Chodsku v Praze Hrušku této práci znova vrátily. Rychle stoupalo uznání za uznáním a pochvala pobízela k horlivosti. Svému nadšení obětoval Hruška mnoho času, který vlastně patřil studni, tím se valně opozdil a snad za to bude ještě pykati, bude-li nucen jíti do předčasné pense. »Ale Bohu poručeno!« říkává Hruška. »Kdybych nebyl největší díl zachránil před zkouškami, po zkouškách toho bylo méně a méně. Idea každá žádá obětí,« povzdychuje si můj drahý přítel přečasto.

V řetězu školského působení jsou články hlavní: Domažlice, Pardubice, Klatovy, Plzeň reálka, Jindřichův Hradec, Plzeň gymnasium od 1902. Třetí rok trpí Hruška neschopností pravé ruky ku psaní, takže všecko, co skládá, diktuje milované, něžné družce svého života, svojí ženě a ta s neomrzelou ochotou a vlídností obstarává také, pokud to dovoleno, písemnosti úřední. »Zkusil jsem (píše mi jednou) leccos, byl čas, že jsem i trpěl mnoho, ale dnes jsem šťasten a spokojen, těší mě práce ve škole, že do ní opravdu chvátám a těší mě, když najdu chvíli volnou a k ní po únavě školské trochu nadšení, abych aspoň na křídlech pohádky zaletěl si do drahého rodného kraje a prožil z jeho tradic trochu poesie, k níž jest přítomnost tak ledová . . ,„.

I.

Cechovní památky staročeské nevymykají se z rámce Českého Lidu, jenž často ve výběru pestrém uveřejnil jejich vyobrazení i připojil kulturně historické výklady o výzdobě a symbolice jejich. V tomto čísle upozorňujeme na památky ševcovského, čili, jak se nyní říká a píše, obuvnického cechu v městech pražských. Nevěděli bychom si ovšem rady s nimi, kdyby se nám nenabídl spolehlivý průvodce u těchto památek, zástupce ředitele Musea král. hl. města Prahy, Břetislava Jelínka, Dr. F. X. Harlas.

Dr. Harlas, výborný znalec a autor dějin umění v zemích če-ských, horlivý sběratel a vykladatel památek staropražských, obral