Vypravoval t Vilda, cihlář: Na starém hradě straší duch Košťáka z Boryně, který se tam před léty ve sklepě u věže zastřelil. Duch jeho je teď uzavřen ve věži, která je dole dutá a o půl noci je tam vždy slyšeti sténání a nářek. Před mnoha lety navštívili hrad 2 (mlynářští) krajánci a večer na to popíjeli pak ve Vojtěchodole. Když byli již napiti, vsadil se jeden z nich s přítomným v hostinci starostou z Konrádova dolu (Konratsthal) o vědro piva, že přinese o půl noci z hradu lidskou kost, kterou tam ve dne viděli. Všichni odešli o půl noci pod hrad, kde starosta s druhým krajánkem čekali, až se první s kostí vrátí. Ten jim ještě zavoláním oznámil, že už je nahoře, ale za okamžik uslyšeli srdcervoucí, úzkostlivý výkřik a nastalo ticho. Když se krajánek - nevracel, utekli jeho soudruzi a druhý den ráno šli s lidmi přijed-nanými na hrad hledat. Marně však vše, i studni prohledali; nenalezli ničeho, než u samého vchodu na prahu hradu svěcený peníz s obrazem sv. Aloisia, který nešťastný krajánek nosil u řetízku hodinek. Krajánek zmizel na vždy a duch jeho nyní také bloudí po ochozu věže, kde občas viděti je plamen a bílou postavu o půlnoci se zjevovati.

Nejstarší mi známá česky psaná smlouva o pokoru zapsána jest v rukopise č. 2099 archivu král. hlav. města Prahy, fol. 133 a z r. 1424 takto: Stala se úmluva Zigniundem Kbelským, Petrem Langaštem, Macákem Janovickým a Henzlíkem z Hořan mezi Duorú, vdovu Hanušovu z jedné a Vaňkem, Kopnovým synem, z druhé strany o vraždu Margrety, dcery svrchupsané Duory, takováto: že Duora slibuje pod pokutu XX k. gr. za sě i za syna i za své přátely, aby toho nezdvihala. A zvěděl a-li by koho beze lsti z svých přátel, ježto by tiem chtěl hýbati, aby výstrahu učinili Vaňkovi a jeho přátelóm. A Vaňkovi nalezli, aby Duoře učinil pokoru nad hrobem sám desát bos a postav sukna za dvě kopě a kopu hotovú širokých gr. aby dal a to konečně ve dvú nedělí od dnešnieho dne. Za to rukojmie Mařík Měsíček z Kúřimě, Prokuopek z Ko-zemic pod pokutu XX k. gr. Stalo sě v sobotu po Letare při Janovi Bradatém.

O rok mladší z r. 1425 jest tento zápis v témže rukopise fol. 155: Stala sě úmluva Janem Hrachem, Křížem platnéřem, Antonišem od osluov a Duehkem súkeníkem z Malé Strany. Jan Zbraslavský od Hory s Mikulášem písařem mezi Pavlem ševcem nebo tlumočníkem z jedné a mezi Marsů mlynářem a Martinkem tkadlcem, jich i všech