Předchozí 0189 Následující
str. 188
Zakrákala vrána: Kvák, kvák, kvák! Pozor ovčáče! zrnko jako mák!



Rád by ovčáček, rád by měl zlato, Kád by i do dubu, kdo může za to! Žežulka kukala: Kuku, kuku, Prostrč, ovčáčku, můžeš-li, ruku.



Zakvákala vrána a v tom okamžení Všecko se vůkol ovčákovi mění; Pozor ovčáče! kvák! kvák! kvák! Zrnko maličké, jen jako mák!



I slyší ovčák, vidí hada v klestí, Rád by ovčáček, rád by podle dobré rady, Eád by tak učinil, rád by měl poklady. Avšak za štěstím nehoda v krátku, Ovčáček nemá bílého šátku.



Chechtem si hrála všecka zemní sběř: »Podruhé, ovčáčku, šáteček si beř, (Podruhé ovčáčku sekeru si beř.)« Šel ovčák mrzutě, šel lesem dál, Až nenadále před dubem stál, A ten kotlavý šepce k němu tiše:



Devět pěkných dvorů ovčáku můj! Vem si j-e, (vem je), zisk bude tvůj. Rád by ovéáček, ale škoda, škoda, Břeh velmi příkrý, hluboká voda.



Chechtem se smála všecka vodní sběř: »Po druhé, ovčáčku, ranec si beř!« V pařezu cvrček: crp, crp, crp! Štěstí jde oklikou tak jako srp.



Šel ovčák mrzutě, šel zase dál, Až nenadále před vodou u řeky stál. Potom jako křišťál, běloučké pěny Odrážely se o skalní stěny.



Brzy ke dnu letí, pak nad vodu zas:*) »Aj pěkně vítám,**) šťastný ovčáče, Vítám tě, vítám ve šťastný čas.



Tu pod tou skalkou, co stojíš na ni, Leží perla vzácná v skořepině:***) Devět pěkných dvorů dostal bys za ně, ' Pěkných devět dvorů, v té hodině.t)



Šel ovčák mrzutě, šel zase dál, Až nenadále pod lesem stál.

v


*) Po straně: Střelka ryba skáče. Střelka mřenka.
**) Nad tím: Zdař Bůh, ovčáče!
*•*) Po straně: Rakovině.
t) Od fdo] přetrženo a Erben se pokoušel v dalším přepracovati.

Předchozí   Následující