Předchozí 0190 Následující
str. 189
Pod lesem potok olším lemovaný, A na potoce tři pěkné panny. Tenoučké košilky po kolena, Krček i raménka obnažena, Po raménkách černé splývají vlásky A přes košilku věnec místo pásky.



Panenky krásné, jako mladá růže, Ověáček se dosti nadivit nemůže. Panenky svěží jak bílé labutě Špláchají se vodou, skotačí chutě! Švitoří, dovádí, špláchají se, Koupající se, špláchají chutě.



Tají se, tají ovčáčkovi duch, A jeho srdéčko: buch, buch, buch!



Jedna ho spatřila: »Hoj, ovčáčku, hoj!

Pojď jen sem mezi nás, nic se neboj.

Pojď jen sem mezi nás, (švarný hochu) na zelenou louk«

Natrháme tobě kytek do klobouku.

Navijeme věnců z devatera kvítí,

Jedna z nás bude tvá, kterou budeš chtíti.



Pojď s námi ovčáěku, pojď s námi domů, Domek náš v prostřed zelených stromů.« Polou ho nutily, polou šel sám, I dovedly jeho ke bezinám. Dovedly jeho pod bezový keř: »Jen ty nám, ovčáčku, jen ty nám věř! Jen učiň, ovčáěku, podle naší rady Ty's j onak švarný, my panenky mladý!



Budeš nám, oyěáčku, vítaný host, Jídla a pití dáme ti dost!



Zlata a stříbra přidáme k tomu (dáme ti dost),

Nám je o stříbro, o zlato hej!

Pojď s námi, ovčáčku, pojď s námi domů,

(v zelený hvozd), Anebo nám ty své dreváky dej!



(Posadily se pod bezový keř:

Jen ty nám, ovčáčku, jen ty nám věř!)



Nic ty se dlouho nerozmýšlej na to, Nám jest o stříbro, o zlato hej! , Bohatě se ti odměníme za to, Jenom nám ty své dreváky dej.

----------------------------ovčáčku můj,

Jenom ty ošklivé dřeváky zůj.



Pojď, půjdeš v zelený les

--------------tanec a ples.

Hudba kosů a drozdů-------

--------------------------— vody-------


Předchozí   Následující