Stavění májů na Písecku.

Dvě pověsti kolují o stavění .májů. Před lety prý jel pěkně oblečený pán a když přijel na náves, kde právě postaven byl máj, ptal se, jak dlouho již v Semicích máje staví a památku tuto velice chválil, doloživ, že zvláště pro rolníky je to věc dobrá, neboť kde mají máje, tam nepotluče. Tak zní obsah zprávy první, pro chasu ovšem velice příznivý a to tím spíše u nás, kde se dosud proti mračnům zvoní a je před mračny velký strach. Proto sami hospodáři chasu pobízejí, jen aby máje stavěla, a jsou jí při tom dosti po-mocni. Druhá pověst o příčině stavění májů, znamenající obrození přírody, veselou náladu všeho tvorstva, radost nad příchodem Vesny, jen méně má půdy.

Zpráva, že chasa bude stavěti máje, bývá jak u děvčat, tak i mladšího dorostu mužského nadšeně přijata, neboť nekoná se nyní již každým rokem a to dílem z liknavosti chasy, dílem z příčin jiných. Máj nyní pravidlem kupují. Ve starší době vycházeli si kurážnější chasníci beze vší opovědi do panského nebo děkanského lesa, máj porazili, a to ne jeden, ale několik a postavili. A kdyby i hajný, dříve o jich předsevzetí zpraven, na ně čekal, a kdyby i soud je za smělý skutek očekával, patřilo dřív ku věci, že chasníci svoji provedli a máj postavili.

Někdy i dosti obratně pány na zámku obelstili. Vyhlédli si v »panském« nejpěknější, nejštíhlejší a nejvyšší strom (smrčku nebo verpán, modřín) a na několik dní před červenými (svatodušními) svátky ho porazili a v lese nechali. Druhý den šli zkroušeně k hajnému a oznamovali mu, že chasa z obce N. porazila pěkný máj, oni že je přistihli, ale chasu že nepoznali, že brzo utekla. Hajný odebral se s nimi na zámek a tu buď »máj« dostali darmo, nebo hodně lacino, za to, že jim pověděli o škůdci. Lest tato povedla se jim několikrát a to pravidelně při osobních změnách hajného nebo lesního. Teď máj docela pravidelně kupují, neboť »jsou jiné zákony, nejde to jinač!«

Ve čtvrtek nebo v pátek před svátky máj přivezou a zavezou do některého statku. Týž večer znamenati jest již kolem onoho statku ruch. První jsou nejmenší školáci. Pobíhají kolem statku a čekají až budou směti dovnitř. Je-li otevřen, aneb vpustí je hospodář, dají se ihned do »své« práce a olupují kůru. Zatím sejde se chasa do-