rostlejší. Kůra se smrčku nebo verpánu se sloupne až na 2—3 m při vršku. Na hořením konci, kde kůra zůstane, vyřezává1 při tom nějaký zamilovaný »řezbář« kudlou rozmanité »ornamenty«, jako srdíčka, kolečka, cípky a pod. Stane-li se, že při kácení se jim vršek máje pošramotí, nebo docela ulomí (a děje se tak dosti často), tu nezbývá, než špatný vršek uříznouti a jiný nastaviti. Pomocí kůlů se vršek »naplátuje« a kroužky zabílí, aby nebylo »faleš« znáti. Vršek máje se ozdobí. Některý ctverák »vypálí« holce nějaký hodně barevný šátek neb i strakatou »spodničku«, na »cáry rozdřístá« a těmito pentlemi se vršek ozdobí. Tak je máj připraven a nezbývá jen ho postaviti, což děje se večer v sobotu. Pokud byly máje lacinější (»daly« se v lese vzíti), stavívali chasníci máje 3. Sediaci měli máj »dolejší«, doinkáři »hořejší« a třetí patřil »zbyteckejm«, chalupám (na »zbytcích« za mostem). Mimo to každý jinoch přinesl a postavil menší máj před okna na náves, neb do dvora za vrata vyvolené srdce svého, tak že se vesnice podobala skutečnému lesu, kde trůnily 2—3 statné, 12—14 sáhů vysoké smrky a množství menších 5—6 sáhových stromků. Dnes stačí mnohdy máj jediný celé vesnici, ačkoli často jich zříti dosud víc. V sobotu začíná živý ruch po celé vesnici. Hospodyně si popílí, aby byla dříve večeře, neboť dobře vědí, jaká práce chasníky čeká. Dívky čistí prahy, metou dvory, metou před »domem« náves; každý se na tyto svátky těší a jmenovitě děvčata, která těší se, zda milovník k ní hněvy v srdci nechová a jí máj rovnou, pěknou pod okno nebo na dvůr postaví. Když dostaví se toužený večer sobotní, sejde se chasa před statkem, v němž máj připraven. Nedočkavá drohotina již dlouho pobíhá ve skupině i jednotlivě okolo. Stavění započne, jakmile se víc setmí. Máj přinese se k připravené již dříve jámě; sváží se tyče provazy v t. zv. »žengrůty« a těmito se máj zdvihá. Práce tato je dosti namáhavá, neboť dřevo jest syrové, a proto dosti často přijdou chase pomoci i »mužáci« (ženatí mužové). Jeden chasník udává pracovníkům směr, ostatní zdvihají. Máj musí státi rovně jako svíčka, sic jinak utržila by si chasa veřejný posměch. Když máj stojí, nastává chase hlídka. Často přicházejí noční »ptáci« z »cizí« vesnice, aby máj buďto podřízli, nebo navrtali, aby do rána při nepatrném větru zavanuti máj padl a chasníci »uřízli si v celé krajině nehoráznou ostudu«. Proto máj pečlivě do rána hlídají a při tom noc různými »legracemi« si krátí. Jeden vysype řezankou cestičku od okénka své milé až ke vratům svého soka, aby tohoto uvědomil, že ví o jeho záletech. Jiný postaví své bývalé lásce (která jím pohrdla), na střechu »dědka« (hastroše, jaký se dává do zelí) na znamení, že podobné figury bylo by pro ni dost. Několik chas-níků rozběhne se do stavení a přináší rozmanité šaty a věci ženské. Na. náves postaví kůl a k němu snáší, co ulovili. Tam vzali sukni a na kůl ji pověsili, vedle kůlu »nemluvňata« (dřevěnky), stolička