hodí nějaký šprým a neustále volá o pivo, aby se posilnil »na řeč«, kterou vzácnému poslucháčstvu přednésti hodlá. Vyndává z mošny nebozez a za zvuků hudby polehoučku navrtáva máj. Do otvoru pomocí kolíků zastrkáva připravené koňské žíně. Když je s touto prací hotov, vyprošuje si pozornost a ticho a asi v tomto smyslu řeční: »Roztomilé panenky! Jménem chasy skládám vám všem díky, že ste se tak vytáhli a každá tím nějakým pakatýlkem k tejto legraci přispěla. Za to vás naši chasniei jak se patří vytočí. Obzvláště tej, která toho nelitovala a májek vykoupila, přeju z gruntu srdce, aby jí Pán Bůh nějakýho švarnýho jonáka uděliti ráčil. Ostatním pak vinšuju, aby se od dneška v rok pod pantoflem sedmé svátosti nalézaly.« Někdy přidá ještě několik šprýmů a vtipů a při tom i mezi řečí, ale zvláště po ní důkladně si hrdlo zavlaží. Na konec vyvolává hlasitě, koho pro letošní rok do máje zavrtal. Bývá to obyčejně neoblíbená stará bába, klevetnice, na niž má chasa dávno spadeno a jíž se takto k upřímnému smíchu všech přítomných pomstí.

Po »zavrtání« nesen je malý májeěek, týmž jako dříve pořádkem, do statku nebo do chalupy, ze kterého si ho panna vykoupila. Ve statku tom, byvše ovšem už dříve zpraveni, průvod očekávají. Chasník postaví máječek na stůl. Tesař rozmlouvá šprý-movně s »panímámou«, lichotí jí, že má tak hezkou a hodnou dceru, chválí jejího »chlapce«, má-li jakého a nemá-li, slibuje, že dostane »hezkýho a hodnýho«. Na konec si tesař s hospodyní zatančí »sólo«. Po tanečku přinese hospodyně buchty nebo »bábovku« a nabídne tesaři, chase i muzikantům. Všichni bez velkého pobízení chutě pojídají a posilnivše se, tančí ještě několik kousků s hospodyní i děvčaty. Po té otrhává chasa cukroví se stromku, který už je ovšem valně »opelichán«, nebo chasniei rozveselení cestou oškubávají stromek jeden po druhém a cukroví ve statku rozdávají. Otrhaný stro-mek nese nyní tesař v průvodu ze statku před stavení s doškovoii střechou. Ku střeše přistaví »řebřík«, vyleze až na vrchol střechy a do hřebene stromek zapíchne, »vsadí«, a důkladně z plecháče pivem zaleje. K vůli rozmanitosti a obveselení mysli pokropí při tom posluchače zbylým pivem. Při tom hraje hudba a když tesař i s touto prací je hotov, zanotuje si: »Až se bude tento stromek zelenat...« Píseň dozpívá, ale se střechy se mu nechce. Chasa vábí ho dolů, podává mu píti, až si konečně dá tesař říci a ku všeobecnému potěšení zvláště mládeže tancechtivé sleze dolů. Nemohou-li dáti stromek na doškovon střechu, což někdy pro nepřízeň dotčeného majitele se stává, »vsadí« ho tesař do klenutí nad vrata.

Tím končí slavnost stavění májů a průvod bere se opětně do hospody, kde splácí veselým tancem, do bílého dne trvajícím, rozjarená chasa všem děvčatům, která jim na májeěek přispěla. Máj nechá se ještě několik dní státi, načež se porazí a prodá a pe-