Předchozí 0198 Následující
str. 197

poslední čtyři hlavy, vyřezal napotom všech dvanáct jazyků a ne-ciial je tam u těla ležet. Vedl pannu do kočáru, který tam čekal, kdyby zase dcera měla ujíti, a jel s ní k městu. Tu kočí tohoto kočáru imi vzal jeho meč a zavraždil jej. Všech dvanáct hlav vzal od země a myslivce tam nechal ležet. Ujížděl pak s pannou dále domů.

Nyní zde ležel ubohý myslivec mrtvý a jeho věrní psi se radili, jak by zase svého pána oživili. I řekl naposled Lamželezo: »Všeckovíši, když všecko víš, tak také víš o bylině, která by našeho pána zase v život přivedla. Sedni si tedy na Větroplava, aby jsi hned zase zde byl.« Učinili to tito a v brzce zde zase byli s bylinou. Lamželezo ji žvejkal a nakládal svému pánu na ránu, až tento obživl. Když nyní je pokáral, proč ho nenechají spát, vypravují mu to psi, co se stalo, a tento sebrav se, pádil k městu, aby se pomstil. Přišel do města a zrovna vedl kočí krásnou prin-cezku do kostela, aby tam byli oddaní. To velice rozzlobilo myslivce, že tento špatný člověk tak hanebně si počínal, jde k pánu města, okáže mu jazyky a prozradí všecko, jak se stalo. I rozzlobil se velice nad takovýmto zločinem, nechal ničemníka čtyřmi voli roztrhat a myslivce učinil svým zetěm. Tento pak žil velmi šťastně, a když neumřel, ještě žije.

M. Řehoř.

Nemoci a léky na Slovensku.*)

Hostec (rheuma), pod kterýmžto jménem lid náš zahrmije všecky tak řečené rheumatické nemoci jakéhokoli druhu, či jsou ony na hlavě, v údech ci v dříku; či jsou vniterní, či zevniterní, jejichž símě jest zápalěivost, z ostrých šťav pocházející. Slove člověk hostcavý, hostcovitý ~ rheumatičným nemocem poddaný. Zeliny: hostečník, hostcovník, jsou lekárstvo proti rheumatismu. Hostec tedy jest nemoc, právě tomu podnebí, v které většina Slovanstva žije, vlastná. Tak řečená »polská nemoc« nic jiného není, než hostec. Pod tímto jménem rozumí lid náš mnohé nemoci, které v učených soustavách lékařských svá vlastní jména mají.

Moraucku, hlavničku (líložnice v Oravě; zelina léčivá úlož-ník) — aspoň z vlastní zkušenosti nikde tak rozplemeněnou a častou jsem tuto nemoc nenaleznul, jako v našem národu.

Zrádník, zrádca, zrádkyně, psotník, beťah, nevolá, padoucni-ce, v (horno-nitránské stol. vřed, epilepsia) všecko jedna a táže nemoc. I tato choroba jest náramně rozšířena u lidu našeho národu. A snad příliš citlivá a dráždivá přirozenost slovenská jest její hlavní příčinou.


*) Srov. Slovenské Noviny 1852, č. 52.

Předchozí   Následující