Předchozí 0207 Následující
str. 206

váť se lid, že hvězdy na zem padají) a tam v tu samou chvíli kope, kdežto veliký poklad nalezne. (Květy 1847, 2.)

+ Věštba na sv. Šimona a Judy (28. října). Před tím dnem o půl noci třesou děvčata tím kolem neb tím stromem, kterýž stojí na rozhraní zahrad neb jiných ohrad tří hospodářů (tu kdež se stýkají mezníky tří hospodářů) odříkávajíce při tom rýmy tyto: Třesu, třesu plot (strom) na stranu, kam se přesmutná dostanu: Štěkej, štěkej pes, kde můj milej dnes? (Bydžovsko 1859).

    Fr. Petera.

+ Kvítko sedmi bratrů. Na sv. Jana Křtitele darují dívky hochům, svým bratřím aneb milým květ jasmínový, řečený »Kvítko sedmi bratří« (Philadelphus coronoria) týmž obyčejem, jakož o vánocích dávají koledy, a o velkonocích pomlázky.

    L e o p. Krač m e r a.

Leknín a stulík. Ve Veltrubech leknínu říkají Mařenka a stulíku Vašíček. Pověst vypravuje, že prý Mařenka s bratříčkem spadli do jezera a v těch místech, kde ty květinky vodní rostou, za volání o pomoc — utonuli. Matka nemohouc se dětí dočkati, běží a hledá miláčků na břehu. Jen šátek a klobouček spatřila na vlnách zrádné vody. Rozplakala se pláčem velikým. I plakala, až pláč její pronikl zachmuřené nebe. Smiloval se nad ní Bůh a proměnil duše utonulých dítek v překrásná kvítka vodní a tělo matky zahalil v tuhý šat vrby s rameny štíhlých a tenkých prutů, sklánějících se k dítkám, jí na potěchu stvořených. (Labská Týníce).

    Justin Čer m á k.
* Žehnání črva (r. 1700) jednomu každému člověku i hovadu ve jménu Božím: Ve jménu Boha Odce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého. Já Jan shejbám tě, zakrývám tě, mořím tě, bodláče, dokud' nedobydeš Dorotě červa z její hlavy, z jejho těla, z jejcho ze všeho oudu. Toho mi dopomáhej Bůh f Odtec, Bůh t Syn, Bůh t Duch Svatý, všejeden Hospodin, jeden Bůh od věků na věky. Amen f. (Z Herbáře rukopisného.     O t. Slaví k.)
* Ježltovec nazývá se ježková palice, ježkovou kůží obšitá, kterou se psi z kostela vyhánějí.     (B. Dědek.)

* Koupání v rose na sv. Jana Krt. Okolo Slaného vycházejí dívky selské o půl noci před svatým Janem do hrachu, a svléknouce se, koupávají se v rose, aby byly krásné. (Záznam V. K r o 1 m u s a.)

Lampáři. Chlapci na ně volali po ulicích v Praze: »Vystrč — nastrč — prostrč — zastrč!« (Zápis r. 1850.) F. Všehrdova.

* Bolení zubů. Dostaneš-li bolení zubů, říkej při ubývání měsíce: »Měsíček schází, červíčku, jdi pryč,« a zuby přestanou bolet. (Květy 1847 č. 117.)

* Předpovědění a proroctví (1620), jenž v městě Griningku a kraji Fryslanském, skrz hromobití z poražením pilíře neb sloupu,


Předchozí   Následující