Předchozí 0250 Následující
str. 249

má co hada bit (má mnoho trampot s něčím). To je skůra (skrblík). Má hluché tédeň (neslyší). Nehrč voletem (nekřič). Už to zas kdesi nasel (ztratil). Rozehrály se mu štyry grécary (je rozdováděný). A na ty bohy přišel on mu do rany (náhodou se mu namanul). Ten má páru (sílu)! Ty si mrkva (hlupák). Pláče — ale slzy mu tečó po potoku (jeho pláč je falešný, brekot). Si takové budiž k ničemu. (nešika)! Má něco v nádbě (očekává něco). Má pod čepicó (je na-trunčen). Já ti zaklznám (překazím)! Neví z keré na keró (je rozvířený). Pámbu zaplať — ešli níně ho větr nezebere (za moc tenký a malý kousek chleba)! Dal se do Prosenic (prosil). To by byl čert hned vápeníkem (stalo by se neštěstí). Neví kudy z konopí (kudy vyváznout). Dostalo to nohy (ztratilo se). Nezapomeň na Navrátila (vrať se brzy)! Ten má chochme (za ušima, nápady), snad hebrejské slovo to »chochme«. Zůstalo mu hodně za nehtama (schoval si mnoho). Je pobóchané (pohloupkavý). Plakal až hory hučely (velice). Vypleštil na něho oči jak žaba (vyvalil oči). Nahrabeš na chrampáně (dostaneš bití)! Hledí z kozích dvirec (utéci). Nepovi-dáš ani mrň ani křáp (mlčím). Uviděla Hanka kvas, zachtělo se ji trucle (když jsme zachtivě něco žádali, mlsně). Honí tě mlsné Jura (když jsme chtěli něco na zub a nevěděli co). Pracuje o tři zdechy (velice udatně a horlivě). Káře měch plachtu a oba só ďó-raví (nemají si co vyčítat). Plete koše s opálkama (mluví páté přes deváté). Máš smolu na gaťách? (Nemůžeš odejít?) Je co groš, to figl (je špásovný). Só spolem na přes nohu (v nepřátelství). Ten ho poturčil (podráždil)! Vylezl by až na kalenicu*) (vysoko). Juž je-dušička v peřó (blaho po najedení). Máš broky (jsi rozpustilý). Juž pambuěek přišel ze špunků (již je usmířeno). Spí na psí plachtě (špatně). Má až po stařečkovu lištvu (dost). Je to ve Františkové truhle (na zemi). Zvil hrách (utekl). Co sa střapcuješ (zlobíš)? Napil se až mu za uchem prasklo (velice). Aby tě parom zabil. Hledí židovi do plachty (je ospalý). Uteč dušo, příval jde (při notném doušku). Myslí, že je duša sysel (při neomaleném pití, sysel se totiž vodou z díry vypudí). Počkej, to bude o zem a za vlasy (budeš bit). Počkej, to bude mět hůlka hody (budeš bit prutem). Tomu napíná (má strach). Bude se mět po pěti (zle). Máš toho do Pána Boha (dosti). A žida's neviděl? (Co ti to napadá?) Kata ne (ovšem ne). Načepčil mu (nabil mu). Co je to? Za komínem jelito (když jsme se zbytečně ptali). Ty pletikošu (když jsme spleteně mluvili). Ty odrachmelu (když jsme byli špinaví a roztrhaní). Už mu tlí kozina (má strach před nebezpečím). Oškrábeš kolečka (zle pochodíš). Na, aby se ti zahojilo (abys se utišil). Není toho ani pro vranu ani pro straku (jest toho velmi málo). Chytá se tě (nebo drží tě) nešika s nedrgó (jsi nešikovný). Neber si toho pod pózem (mnoho). Kópil to za pět prstů a šesté chmat (sebral to). Má moření (bolí


*) Kalenica vrch doškové střechy, blátem zakalený, upevněný.

Předchozí   Následující