Dvojitý výklad učené hádky posunkovou řečí.

V lidovém podaní evropském kolují rozprávky o sázce, kdy učený s neučeným měli posunkovou řečí učený spor a pak se ukáže, že výklad učeného i neučeného sobě odporuje, že domnělé učené odpovědi po rozumu rozlobeného neučence byly hrozbou a obranou a projevem zlosti, popudlivosti.

Ve Frantových Právech staročeských z r. 1518 (vydal podle jediného výtisku v Petrohradské Akademii Dr. Č. Zíbrt, 1904, str. 24) hádá se nejučenější prelát s uhlířem. Prelát »zdvihl jest ruku a na té ruce vyzdvihl prst jeden, tak mysle, že jest jeden Bouh nejvyšší a nejsvrchovanější. Tehda uhlíř vida to, pomyslil sobě, že by mu tiem prstem hrozil, chtiec mu voko vyhosti. I zdvihl jest také svou ruku a na té ruce dva prsty, pak vždycky k těm prstom přimiesil palec, i myslil sobě: Vybodeš-li ty mi oko, vybodu já tobě vobě! Vida to ten prelát, obrátil se k spolutovaryšóm svým a- řekl: Zajisté vidím, že jest tento člověk učený. Já jsem mu ukázal, že jest jediný Buoh nejvyšší a nejsvrchovanější, a on ukázal mi, že jest trojí v osobách! Tehdy přinutili sú preláti spolutovaryše svého, aby ho ještě skúsil, a on zdvihnuv svú ruku, ukázal mu pěsť, mysle, že by Buoh byl tak mocný, že v své moci má všecky věci a v své hrsti muože zavříti nebe i zemi. Uhlíř pak vida, že jest vyzdvihl pěst, pomyslil, že by mu chtěl dáti pěstí. Rozčepeřiv 'obě hrsti, myslil sobě: Udeříš-li mě pěstí, uzříš, že já tebe vemu za pačesy a že tě tak zvláčím, žeť ta světnička bude těskna! Obrátil ;se ten mistr opět k prelátom a řekl: Nevěřím, aby naň kto byl učenější. Já jsem vydal, že jest Buoh tak mocnej, že v své hrsti muože zavříti nebe i zemi, a on mi ukázal zase: Kto chce k němu přijíti, aby zachoval desatero Boží prikázanie! Od té chvíle nesměli se s ním více hádati, ale odešli jsú pryč, chválíc a velebíc jméno toho uhlíře.«

A nyní poslechneme, jak Martin uměl hádat.*) Na Pavlovsku Tjyla velice známá osoba před sto lety. Byl to podomní obchodník Jakeš. Obchodoval ve všem: kupoval a prodával psy, kočky, kůžky zaječí, telecí, prodával šicí potřeby děvčatům. Byl také sprostřed-tovatelem sňatků, ale co na něm nejhoršího bylo, přenášel klebety. Jednou pomluvu roznášel o panu kaplanu Pavlovském. Nebylo na tom zbla pravdy, ale jemu to způsobilo mnoho nepříjemností a mrzutostí, byl poctivec od kosti. Umínil si Jakše potrestat, nebo věděl, že svou bradu krásně pěstěnou velice miluje a nikomu nedovolil se jí dotknouti. Když ho zlomyslník zatahal za ni, postil se tři dny, aby odčinil pohanu své mužské ozdoby. Kdykoliv přišel