a dyž kříže budeš dělat, při každých dveřích vyříkej svatého Jana evangelium »Na počátku bylo Slovo«. Tak se žádnýho neboj, že ti něco ukradne, ani zloděj ke stavení nepřistoupí.« (Srv. Český Lid II., str. 598.)

Na Zelený čtvrtek, na Velký pátek a na Bílou sobotu se lidé, staří i mladí, myjí v proudové vodě před sluncem východem. To říkají, že se žádná nemoc člověka nechytí. Také v ty dni hospodyně neb děvečky metou časně ráno před východem slunce po celém domě, a to možno-li sněhem, že prý se pak ve stavení neřád (hmyz) nedrží.

Na Zelený čtvrtek jedí se ráno jidášky (chleba s medem), aby v krku nebolelo. Chlapci a děvčata z chudších rodin chodí v ten den dopoledne po staveních. Přišedše do síně pozdravují: »Pochválen Pán Ježíš Kristus« a říkají: »Já jsem k vám přišel (přišla) na zelenej čtvrte*k,« načež dostávají od hospodyň po krajíčku chleba, po koláči nebo po krejcaru.

Na Veliký pátek před východem slunce se všickni domácí lidé pohromadě před stájí modlívali, aby nedostali zimnici. Na Veliký pátek se vyhánějí švábi. Vezmou se tři, jde se s nimi na rozcestí, kde se tři cesty rozcházejí, a na každou cestu se jeden pustí. To se říká, že se potom ze stavení vystěhují.

Oprava všeho dobytka na Veliký pátek. Vstaň na velký pátek přede dnem a zabij, cožkoli chceš, třeba slepici, chyť tu krev a dej do ní trochu křtitelní vody, zmíehej s tou krví, běž a pokrop tím všechen dobytek vod prvního až do posledního a všecku drůbež, co jí jen máš, a dyž v každém zavretí vykropíš vodzadu kpře-du, tak měj na pohotově bylinu svatého Jana ruku, tou rukou vo-tři každej kus vod hlavy dolů přes zadek na kříž, a dyž v každém zavřetí votírat budeš, říkej takto: »Křtím vás, vy milý dobytčátka, touto vodou požehnanou, touto krví vod Boha danou, abyste vy se mně hojně a šťastně množily a pak dobře k tělu a k užitku braly. K tomu mně dopomáhej Bůh Otec« atd. To se tak všechen dobytek vopravit může.

Na Bílou sobotu »pálejí Jidáše« t. j. světí se nový oheň. Z o-harků z hranice rozchvácených a z kočiček od květné neděle nadělá se křížků, které pak o Božím hodě se zastrkávají do mladého osení na poli, aby kroupy nepotloukly a myši aby neškodily obilí.

Na Velikou neděli velikonoční před obědem sní každý z domácích čtvrtku vejce na tvrdo uvařeného. Říkají, že bloudí-li v lese a vzpomene si, s kým vejce na Velkou neděli jedl, že hned pravou cestu najde. Na Velikou neděli ve statcích nikde maso k obědu se nestrojí, sice by se v tom stavení nevedl dobytek.

Pro děti i pro dospělé vaří a barví se na Velikou neděli při obědě barevná vejce, aby byla v zásobě pro příští svátek. V pondělí