Předchozí 0320 Následující
str. 319

ta královská svatá Růže podobná býti Clúnenským, které i v zimě vykvětávají. Totoť jest byla vonná růžička, která celé království a krajiny okolní vůní svou nad míru občerstvovaly.

Frant. Doubrava:

Dopis Čecha z Ameriky r. 1816.

Uveřejnil již Český lid několik dopisů ukázkou, jak se dívá lid český, když se přestěhuje do krajů zámořských. Byly to dopisy z doby novější. Tuto podáváme list z Ameriky z r. 1816. Uveřejnil jej Čechoslav, všeobecný zábavník, svazek IV., v Praze a Hradci Králové 1830, str. 8—12, s touto úvodní statí:

Ještě dosaváde mnozí rodičové jen z nucení, tak říkaje, dítky své do školy posílají, nepomyslíce, jak lacino jim kupují věc drahocennou ve škole, věc, která později jen tuze draho, nebo nijakž by se nedostala. Nebo děti, dokad jsou mladé a slabé, všelijak by čas ten promařily, kterého ve škole ku velikému prospěchu použiti mohou; když ale tak dorostou, že mnohou práci zastati mohou, tehdáž se nemohou učiti čísti, psáti a počítati, zvláště jsou-li chudých rodičů, kdežto samy se přičiniti musejí, aby života si zachovaly. Následující list může nás poučiti, jak prospěšno jesti, když se člověk alespoň trochu psáti naučí. Poslán je před 14 lety z Ameriky, to jest z ony strany země, která české zemi tak naproti leží, že její obyvatelé (Amerikáne) nám (Čechům a celé Evropě) nohama tak naproti stojí a chodí, jako vidíme podobu člověka ve vodě stojícího. Odtud tedy z ostrova sv. Tomáše (Sankt Thomas, san-tomas) poslán jesti do Břešťova čili Vřešťova (Biirgliz, dopisovatel to jmenuje Berchelis), městyse v Králohradecku.

Svrchu psaní stálo: Hamburg. Herr Herr Matias Homolka in Berchelis In Böhmen Náleží Dobřešťova Kmatějoj Homolkoj Numerem 40.

(Pak se začíná':) America Sanntonuas Ten 30 Septebr. 816. (V Americe na ostrově sv. Tomáše dne 30. září 1816.)

Muj milej Tatíčku a Milá Matičko A moje nuly Bratří, a Moje Sestřičky, Já troufám Bohu všemohoucímu že já vás s terna parma řatkama neobveselím. Pomyslete si, kde sem já se teď vo-cejtil, já sem si něco juž zkusil, chci vám taky psát, jak sem dyeky doma povídal, že já vám dřív psát nebudu, bis (až) 10 Roku přiije (přijde), ale teď to pozorujú, že to trošku dlouho je; já sem juž lidi poznal v Ruslantu tak v Polsku a v Prajsku a v ho-lantu a ve francousky (zemi). Nebylo na tom dost šel sem pryč a šel sem do Hamburku, Tam se mně taky zle vedlo, ale byl sem tam 2. roky. Ty časy, když ti Ruse před Hamburkem byli a ti Francouzi v městě, to sem někerou hodinu na vás pomyslil, když


Předchozí   Následující