str. 335
hlavu a v ní zuby. Okolky se na noc, když jsou oschlé a mají se druhého dne »bráti«, dávají do »kůpat«. Druhého dne se kupě rozhází, usuší a shrnou se do »kop«, nakládají se na vůz, vozí se domů, kdež se »prázdní« na půdu. Seno nakládá se »rohati-nami« (široké vidle se třemi dlouhými zubyPa dlouhým »nasadím«).
Žito, ječmen a oves se seče »vachli-cí« či »bacílicí«. To je travná kosa, která má na kosišti u kosy oblouk přetažený »plachtou« a-neb zamřížovaný »drátky«, aby shrnovala obilí před sebe, by toto přes ní do zadu neprepadalo.
Za sekáčem jde »sběrák«. Ten dělá »hrstě«. Hrstě se vážou buď ve snopky (snůpky) hned poža-té a z desíti snopků se dělá »mandelík«, též »voják« zvaný. Devět se jich postaví do pyramidy klasy vzhůru, desátý se v půli zlomí a rozprostře se přes ně: to je »klobouk«. O-byčejně ve »vojáky« staví se jen požaté žito. Málokde ječmen.
Ječmen nechává se na hrstech, až uschne, pak se váže »po-břísly« (povřísly) ve snopy, utahuje se roubíkem a skládá se buď po 15 nebo 18 v »mandele«, t. j. skládají se v podobě kříže klasy na sebe. V mandelech nechávají ječmen na poli doschnouti. Chce-li se hned, jak se sváže, odvážeti, klade se do »vrhlíků«, t. j. položí se vedle sebe 10 snopů a vždy na dva položí se třetí, je tudíž vedle sebe pět vrhlíků. Obilí prázdní se v stodole do »perný«. Snopy
