Předchozí 0338 Následující
str. 337

Telatům a husám dělá se v chlévě »hrázka«, t. j. ohradí se »lísou« (podobná vysoké žebřině) kus chléva, nebo se jim udělá »kotec«, zahradí se lísou roh, kout chléva.

Kůň má každý své »stání«; mezi nimi bývá »příhrada« aneb místo příhrady položí se mezi ně dlouhé dřevo, delší trochu, než je délka koně, a položí se jedním koncem na »žlab«, druhým na zem. To je t. zv. »štrajcpán«. S koni jezdí v selském dvoře »pacholek«, v panském »koňák« nebo »kočí« s kočárem. S voly jezdí v panském dvoře »volák«, v selském chlapec-výrostek, zvaný »po-hůnek«. Ten pomáhá hospodáři nebo pacholkovi. Dobytek pase »pasák« či »pastevec«, nebo »paska«. Ženské práce dělá »děvečka«, aneb ve větším dvoře dvě »starší« a »mladší«, nebo místo mladší zastává paska.

Husy pase »husopaska« nebo »husáček«. V některých vsích pase všecky husy velký mužský »husák«, aneb ženská »husna«. Pacholek a pohůnek spávají v chlévě na »palandě« (na 4 sloupcích sbitá prkna). Děvečky spávají v komoře, paska, husáěek na »peci« za kamny, či na »pekýlci«. V panském dvoře mají čeládku ve zvláštní světnici, zvané »ratejna«.

F. K. Popov:

Vodný na dolní Vláře.*)

Příspěvek k charakteristice slovenského lidu a ke studiu jeho řeči.

Od té doby, co nám zde vystavěli dráhu, odjela již většina bo-sorek matoch, slibek, divizen, černokněžníků, mamidel a různých druhů strašidel; mladší jich již téměř ani neznají, vědí o nich většinou již jen z vypravování starších. Vodný či — jak nyní většinou říkáme — bestrman jediný podržel dosud jakž takž svou vládu. Není sice už o něm také tak často slyšet, nicméně je dosud znám všeobecně. V údolí při řece a potocích není téměř místa, kde by nebyl viděn; »na kútoch, v olšoch, na padělkoch, pod Boží muků,« všude, kde v noci pasou dobytek, ba i za dne hrává si s pasáky. Hned je tu, hned zas jinde, chvíli ticho nepobude, nikomu a ničemu nedá Pokoje, jakoby byl stvořen jen pro »pestvo a darebnicu«. »Na padělkoch«, vyprávěl mi školák, že »sa mu kdysi nasmíli: skákal s chlapci ktlem ohně, zachytil se o šíp a nemohl se odmotat.«

A na podzim, když se suší ovoce! Venku bývá často tak slotivé Počasí a v síňce před pecí tak příjemné teplo; jak by nevyhledával sušírny!

Snad nikde na světě sa tolik nenapaloval jak v Kovárovéj sušérni; je to tam tak pěkně mezi hrázami a do říky enom pár kro-



Předchozí   Následující